46 C 55/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 703 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné ve výši 703 Kč z [anonymizováno] smlouvy [číslo] uzavřené za účelem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] která z důvodu neplacení [anonymizováno] žalovaným zanikla dne 12. 7. 2022. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z [anonymizováno] smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 12. 4. 2021 [anonymizováno] smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] [registrační značka] ve vlastnictví žalovaného. [anonymizováno] vzniklo ke dni 12. 4. 2021 a bylo sjednáno na dobu neurčitou. V [anonymizováno] smlouvě se žalovaný zavázal hradit pravidelné pololetní splátky ve výši 1 146 Kč, vždy k datu splatnosti, kdy první platba byla splatná 12. 4. 2021, další poté 12. 10. 2021 a následující 12. 4. 2022. Jako potvrzení pojistné smlouvy byla žalovanému dne 21. 4. 2021 vydána [anonymizováno] v souladu s ust. § 2775 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde byl podrobně specifikován pojistník, pojištěný, pojistná nebezpečí a čtvrtletní pojistné. Z upomínky ze dne 11. 6. 2022 vyplývá, že žalovanému vznikl na pojistném dluh, žalobce jej proto vyzval k úhradě dlužného pojistného s tím, že v případě, že nebude uhrazeno do 12. 7. 2022, pojištění zanikne. Z oznámení o zániku [anonymizováno] smlouvy ze dne 20. 7. 2022 je patrno, že [anonymizováno] smlouva ke dni 12. 7. 2022 zanikla pro neplacení pojistného, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 703 Kč do dne zániku pojištění. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána 10. 8. 2022, ten však ani poté ničeho neuhradil. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se [anonymizováno] smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného [anonymizováno] a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v [anonymizováno] smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením [anonymizováno] smlouvy, kdy žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z uzavřené [anonymizováno] smlouvy, když na pojistném řádně a včas neplnil, ačkoliv byl pojistně kryt. Žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, neprokázal, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost plnil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobce je proto dán v souladu s ust. § [číslo] ve spojení s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vychází z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud o úroku z prodlení rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 377 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.