59 C 163/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 14 640 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně požadovala rovněž částku 2 x 300 Kč, tedy celkem 600 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (výpisem z Centrálního registru vozidel, sdělením magistrátu hl. m. Prahy). K automobilu [registrační značka] neměl žalovaný v období od [datum] do [datum] (celkem po dobu 216 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalovanému výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalovanému považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (předžalobní výzva ze dne [datum] a [datum] včetně dokladu o doručení). Veškeré snahy žalobkyně vyrozumět žalovaného zůstali bez reakce a žalovaný nikterak neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. 5. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení [anonymizováno] (žalobkyni) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu [anonymizováno] v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky po 300 Kč, v celkové výši 600 Kč. 8. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 640 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.