6 C 50/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené ceny díla, kdy žalovaná si u žalobkyně objednala geodetické práce na základě cenové nabídky ze dne 24. 10. 2015, přičemž tyto práce byly vykonány v rozsahu dle soupisu prací potvrzených žalovanou. Provedené práce žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. [rok] [číslo] znějící na částku 1 823,40 EUR se splatností dne 6. 7. 2020 a fakturou č. [rok] [číslo] znějící na částku 4 092 EUR se splatností dne 5. 8. 2020. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem ve Slovenské republice, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr ze smlouvy o zápůjčce, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný je občanem České republiky a má v České republice platnou adresu trvalého pobytu, kterou zároveň uvedl ve smlouvě o zápůjčce. 4. Usnesením č.j. 6 C 50/2023-20, ze dne 16. 3. 2023, soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. 5. Dne 30. 3. 2023 bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu – konkrétně smlouva o poskytování služeb, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 4 odst. 1 písm. b) je rozhodným právem právo slovenské. 7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou, když se jedná o nárok ze smlouvy o dílo (dle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník) a úrok z prodlení (dle § 369 zákona [číslo] Zb., obchodný zákonník). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 781 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 031 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 140 609 Kč (5 915,40 EUR *23,770) sestávající z částky 6 740 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení, žalobě) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 370 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.