7 C 188/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 10

Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v rozporu s přepravní smlouvou, uzavřenou dne 9. 10. 2019 a dne 31. 10. 2019 a znovu dne 31. 10. 2019, žalovaný cestoval uvedené dny linkou MHD bez platné jízdenky, což bylo zjištěno během přepravní kontroly. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě předložených listinných důkazů (zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 9. 10. 2019, 31. 10. 2019 a dne 31. 10. 2019 a příloha zápisu o provedené přepravní kontrole s dokladem o zaslání, předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2022 s podacím archem) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 9. 10. 2019 v 15:43 na lince 100, dne 31. 10. 2019 v 8:50 na lince 100 a téhož dne v 12:14 na lince 051 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Ačkoliv se žalovaný dne 9. 10. 2019 a dvakrát téhož dne, dne 31. 10. 2019 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, na výzvu pověřené osoby dle § 18a zákona o silniční dopravě se neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byla povinen dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným dokladem a byl přepravován bez platné jízdenky, je považován za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odst. 6 vyhlášky), a je tak povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení jízdného ve výši 10 Kč dle tarifu městské dopravy v [obec] a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 22. 7. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.