8 C 373/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 395 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni 26. 8. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 7 368 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 26. 2. 2021 Smlouva byla ukončena pro neplacení, účinky nastaly ke dni 23. 6. 2021. Za období od 26. 2. 2021 do 23. 6. 2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 395 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž zákonné úroky z prodlení a náklady pojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva zanikla ke dni 23. 6. 2021 pro neplacení pojistného. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 26. 2. 2021 do 23. 6. 2021. Dlužná částka ve výši 2 395 Kč nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění. Žalovaná nezaplatila žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalované z pojištění, porušila tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy. Žalovaná pojistné nezaplatila, tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud také žalobkyni přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 395 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo pro náhradu nákladů řízení k rukám advokáta stanoví ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.