9 C 10/2022-165 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované částky 164 916,49 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu postupní smlouvy ze dne 15. 3. 2022, uzavřené s Ing. [jméno] [příjmení] („ Postupitel“), na základě které je žalobkyně vlastníkem pohledávky, spočívající v nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované, za období od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022, za bezplatné užívání pozemkou parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 2 439m2, v obci [obec], zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, jež je ve vlastnictví Ing. [anonymizováno]. 2. Dle žalobkyně žalovaná bezplatně užívala ve výše uvedeném období předmětný pozemek jako veřejné prostranství ve smyslu § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], nacházející se v obvodu žalované, a to bez právního titulu. Dle údajů katastru nemovitostí má pozemek využití jiná plocha, pozemek sloužil a slouží k obecnému užití, je volně přístupný každému bez omezení. Mezi postupitelem a žalovanou nebylo v minulosti sporu o tom, že se jedná o veřejné prostranství, když dne 19. 9. 2016 postupitel a žalovaná uzavřeli Dohodu o údržbě a užívání pozemku („ Dohoda“). Postupitel prostřednictvím právního zástupce dne 1. 9. 2021 Dohodu v souladu s jejím čl. V. odst. 1 písemně vypověděl, kdy výpověď Dohody byla žalované doručena dne 2. 9. 2021. Postupitel žalovanou současně vyzval k předání pozemku dne 19. 9. 2021. Žalovaná byla také bezúspěšně vyzvána k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému pozemku. Z těchto důvodů došlo dne 15. 3. 2022 mezi postupitelem a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky vůči žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení, vzniklé na základě bezplatného užívání pozemku, od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022, čímž se žalobkyně stala vlastnicí předmětné pohledávky. Žalované bylo dne 6. 5. 2022 doručeno Oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou, kdy byla žalovaná vyzvána k uhrazení pohledávky do 11. 5. 2022. 3. K otázce rozporu s dobrými mravy žalobkyně uvedla, že žalobkyně jedná v souladu s dobrými mravy, neboť nárok existuje, jeho vznik a existenci neprovází žádné výjimečné a mimořádné okolnosti, v důsledku kterých by vznikal střet s nepřiměřenou tvrdostí zákona. S odkazem na § 2999 o.z. žalobkyně požaduje poskytnutí peněžité náhrady, která odpovídá obvyklé ceně, kdy s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp.zn. [spisová značka] poukazuje na cenovou regulaci nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce dle Cenového věstníku Ministerstva financí ČR, a to pro rok 2021 ve výši 134 Kč /m2 a pro rok 2022 ve výši 147 Kč/m2. V případě užívání pozemku žalovanou na základě nájemní smlouvy či obdobného smluvního vztahu, podléhalo by nájemné cenové regulaci za období od 20. 9. 2021 do 31. 12. 2021 výměru MF [číslo] 2021, podle kterého nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost a slouží zejména jako občanské vybavení pro veřejnou správu (tj. zeleň městská a krajinná, resp. veřejné prostranství) nacházejících se v [obec] činí 134 Kč/m2 za rok, tj. cca 0, 3671 Kč /m2 za den, kdy v roce 2021 užívala žalovaná pozemek minimálně v období od 20. 9. 2021 do 31. 12. 2021, 103 dní, činí obvyklá cena za jeho užívání částku 37, [číslo] Kč/m2, tj. 92 227,61 Kč. Za období od 1. 1. 2022 do 15. 3. 2022 by nájemné podléhalo cenové regulaci dle výměru MF [číslo] 2022, a činilo 147 Kč/m2 za rok, tj. cca 0, 4027Kč /m2 za den, za 74 dní činí obvyklá cena za jeho užívání částku 29, [číslo] Kč/m2, tj. 72 688,88 Kč Celkem tak žalobkyně požaduje částku 164 916,49 Kč. 4. Na základě výzvy soudu v usnesení ze dne 8. 8. 2022, č.j. [číslo jednací], žalovaná v podání ze dne 8. 9. 2022 navrhla zamítnutí žaloby. Pozemek byl kolaudován příslušným orgánem státní správy jako sadové úpravy ke stavbě [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a č.p [číslo], jež se nachází na pozemcích parc. [číslo] parc [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Pozemek byl nabyt vlastníkem Ing. [anonymizováno] do vlastnictví ke dni 22. 8. 2007 na základě dobrovolné dražby provedené JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 22. 7. 2007 pod č.j. 514//2007. Dle žalované nesplňuje pozemek základní podmínky veřejného prostranství, neboť se jedná o sadové úpravy k výše uvedenému domu [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a č.p [číslo], který se nachází v bezprostředním sousedství tohoto pozemku. Pozemek se nachází dle územního plánu v ploše označené ZMK, zeleň městská a krajinná, což vlastníku takového pozemku umožňuje následující možnosti jeho využití. Přípustné využití: krajinná zeleň, skupinové, rozptýlené či liniové porosty dřevin i bylin, záměrně založené plochy a linie zeleně (parkové pásy), pobytové louky. Nekrytá veřejně přístupná hřiště s přírodním povrchem bez vybavenosti stavebního charakteru, dětská hřiště, drobní vodní plochy, drobná zařízení sloužící pro obsluhu sportovní funkce vodních ploch, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory a komunikace účelové, drobná zahradní architektura. Podmíněné přípustné využití: Pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím lze umístit: parkovací a odstavné plochy. Dále lze umístit: zahradní restaurace, hvězdárny a rozhledny, záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Komunikace vozidlové, technickou infrastrukturu, stavby a zařízení pro provoz PID, a to i nad rámec potřeb dané plochy za podmínky prokázání, že zájem vyjádřený potřebou umístit dopravní a technickou infrastrukturu převažuje nad ostatními veřejnými, zájmy. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu související s hlavním a přípustným využitím. Revitalizace vodních toků a ploch za účelem posílení přírodní a biologické funkce a přirozeného rozlivu. Přípustné využití v ostatních plochách uvnitř kategorie Krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy-sady, zahrady a vinice, za podmínky, že s nimi posuzovaný pozemek bezprostředně sousedí. Pro podmíněně přípustné využití platí, že nedojde k znehodnocení nebo ohrožení využitelnosti dotčených pozemků. Dle žalované, ničeho vlastníku pozemku nebrání, aby pozemek užíval v souladu s územním plánem, některým z výše uvedených možných způsobů. Žalovaná doplnila, že s vlastníkem pozemku uzavřela dne 19. 9. 2016 Dohodu o údržbě a užívání pozemku č. SML [číslo], na jejímž základě žalobkyně zajišťovala pro vlastníka bezúplatnou údržbu pozemku v souladu s příslušnými právními předpisy, a to bezproblémově po dobu více jak 5 let. Do takto oboustranně vyhovujícího a bezproblémově udržovaného stavu bylo zasaženo až na základě ingerence právního zástupce žalobkyně, resp. právního zástupce samotného vlastníka, v důsledku čehož vlastník uvedenou dohodu bez jakéhokoliv důvodu jednostranně ukončil, a to svojí výpovědí ze dne 1. 9. 2021, kdy na základě ukončení dohody došlo k předání pozemku skrze předávací protokol ze dne 19. 10. 2021. Na základě Smlouvy o postoupení nároku a spolupráci ze dne 15. 3. 2022 se vlastník rozhodl postoupit ve smlouvě specifikovanou pohledávku na žalobkyni. Za účelem zjištění pohnutek a motivace vlastníka, které ho vedli po bezproblémovém průběhu plnění dohody k bezdůvodnému ukončení dohody a k vymáhání plnění po žalované více jak 13 let po nabytí vlastnického práva k pozemku, navrhla žalovaná výslech Ing. [anonymizováno]. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2019 vydaného v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy s ohledem na právní větu rozhodnutí a ohledně problematiky veřejného prostranství a veřejných účelových komunikacích, s přihlédnutím k tomu, že vlastník nabyl, vlastnické právo k pozemku již v roce 2007 (viz potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby č.j. 514/2007 ze dne 29. 8. 2007), a od té doby vlastník konkludentně po dobu více jak 13 let umožnil užívání pozemku bez jakéhokoliv omezení, tak jím byl dán konkludentní souhlas se způsobem tohoto užívání pozemku, kdy na základě toho tak vlastníkovi nemohl vzniknout jakýkoliv nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované, jakožto náhrady za jeho užívání širokou veřejností, které by mohl jako pohledávku postoupit smlouvou na žalobkyni. Z opatrnosti žalovaná doplnila, že na základě všech popsaných skutečností se v případě vlastníka, resp. žalobkyně a jejich stejného právního zástupce, jedná o jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy k tomu žalována odkázala na obdobně uplatněný nárok proti žalované v rámci řízení, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy byla žaloba zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy. K výši požadovaného bezdůvodného obohacení žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. [spisová značka], který v obdobné věci odkazuje na konstantní judikaturu ve věci určení výše bezdůvodného obohacení získaného užíváním cizí nemovitosti, a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 1. 2013 sp. zn. [spisová značka]. 5. Ve věci bylo podepsaným soudem nařízeno ústní jedná