9 C 124/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 29. 12. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 60 857,49 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 4. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované plyn a žalovaná byla povinna za něj zaplatit kupní cenu. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] se splatností do 10. 6. 2022 na částku 52 247,06 Kč a fakturu [číslo] se splatností do 25. 8. 2022 na částku 8 610,43 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. Spolu s těmito částkami se žalobkyně domáhala zaplacení 2× 1 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dne 7. 11. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Usnesením ze dne 11. 4. 2023, č.j. [číslo jednací], soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne 24. 4. 2023 bylo shora uvedené usnesení doručeno fikcí žalované do vlastních rukou prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (ve smyslu ustanovení § 49 odst. 6 o. s. ř.). Žalovaná se k žalobě nikterak do dnešního dne nevyjádřila, přičemž lhůta k vyjádření marně proběhla dnem 24. 5. 2023. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Dle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Dle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 (§ 114b odst. 1) včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě ani později vyjádření k žalobě neučinila, nastaly tedy podmínky pro postup dle výše citovaných ustanovení a soud o žalobě rozhodl, aniž by nařizoval jednání (153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 035 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 435 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.