9 C 173/2023-38 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Návrhem podaným původně k Okresnímu soudu Praha – západ dne [datum], následně z důvodu místní příslušnosti postoupenému podepsanému soudu dne [datum], se osvojitel domáhal osvojení zletilého – [celé jméno osvojence] s odůvodněním, že s matkou osvojence, paní [jméno] [celé jméno osvojitele], dříve [příjmení], uzavřel dne [datum] manželství. [příjmení] [jméno] [celé jméno osvojitele] se z prvního manželství narodil dne [datum] dnes již zletilý syn [jméno], a dne [datum] dcera [jméno]. Biologický otec dětí, pan [jméno] [celé jméno osvojence] zemřel [datum]. Osvojitel žádné děti z předchozích vztahů nemá. Osvojitel začal žít s dnes již svou manželkou a jejími dětmi ve společné domácnosti od roku 2005 [příjmení] [jméno] osvojitel pečoval jako o vlastního syna, mezi osvojitelem a [jméno] vždy existoval vztah rodiče a dítěte. Osvojitel [jméno] společně s jeho matkou vychovával, podporoval ve studiu a zálibách, rozvíjel jeho osobní schopnosti a znalosti, finančně jej zabezpečoval. V roce 2021 se [jméno] odstěhoval do vlastního bydlení z důvodu svého osamostatnění, rodinu navštěvuje o víkendech a při rodinných událostech. Osvojitel chová k [jméno] vztah jako k vlastnímu synovi, kdy má za to, že stejný vztah k němu chová i [jméno], má zájem ho i nadále podporovat, a proto podal návrh k osvojení, osvojení není v rozporu s dobrými mravy. 2. Osvojenec se k návrhu osvojitele připojil a plně s ním souhlasil. 3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 4. Z rodného listu [celé jméno osvojence] soud zjistil, že jako matka je zapsána [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], narozená dne [datum] v [obec a číslo], a jako otec [jméno] [celé jméno osvojence], narozený dne [datum] v [obec a číslo]. Biologický otec osvojence [jméno] [celé jméno osvojence] zemřel [datum] (úmrtním listem ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka]). 5. Z oddacího listu vydaného dne [datum] Obecním úřadem Průhonice soud zjistil, že osvojitel [celé jméno osvojitele] a matka osvojence, paní [jméno] [celé jméno osvojitele], dříve [příjmení], rozená [příjmení], uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem Průhonice. 6. Matka osvojence a manželka osvojitele, paní [jméno] [celé jméno osvojitele], písemně prohlásila, že souhlasí s tím, aby její manžel [celé jméno osvojitele] osvojil jejího syna [celé jméno osvojence] (písemným prohlášením [jméno] [celé jméno osvojitele] ze dne [datum]). 7. Z výslechu osvojitele soud zjistil, že se s matkou [jméno] seznámil před 17 až 18 lety, cca po dvou letech začali společně bydlet, a to i s jejími dvěma dětmi, o které se společně starali, fungovali jako rodina. Děti se koncem minulého roku osamostatnily, ale dochází za matkou a osvojitelem, vzájemně se navštěvují. Soužití je bezproblémové, jedná se o funkční rodinu. Ve zbytku osvojitel odkázal na písemný návrh, o děti se staral, podporoval je jak ve studiu, tak v běžné životní stránce a situacích. Osvojitel uvedl, že stejně se pečuje a stará o sestru osvojence [příjmení] (účastnickou výpovědí osvojitele). 8. Osvojenec při svém účastnickém výslechu uvedl, že navrhovatel, kterého oslovil [příjmení], jak se normálně oslovují, se potkal před 17 až 18 lety s jeho maminkou, a následně všichni začali společně bydlet ve společné domácnosti. Tvořili a tvoří funkční rodinný svazek, toto přetrvává i v současnosti, čím je osvojenec starší, tím vztah hodnotí jakožto lepší, soužití je bezproblémové, má k osvojiteli vztah jako ke svému otci, má k němu důvěru, ví, že se o něj může vždy opřít a jedná se tedy o plnohodnotného člena jeho rodiny. Rodinu tvoří i sestra osvojence, která má k osvojiteli také velmi kladný vztah, proto tedy nechť je tento vztah i formálně uveden v soulad. (účastnickou výpovědí osvojence). 9. Svědkyně paní [jméno] [celé jméno osvojitele], matka [jméno], uvedla, že s nynějším manželem se seznámila v roce 2005, loňského roku v červnu své dlouholeté soužití stvrdili uzavřením sňatku. Co se týká vztahu mezi synem a manželem, jedná se o normální plnohodnotný vztah syn – otec, tráví spolu volný čas, jezdí spolu na akce, jsou v každodenním kontaktu. Vztah je tedy naplněn vzájemnou úctou, vycházejí si vzájemně vstříc, mají vzájemný respekt, láskyplný vztah, funkční vztah otec – syn. Svědkyně souhlasí s tím, aby [celé jméno osvojitele] osvojil jejího syna [jméno] a současně odkázala na své písemné prohlášení (svědeckou výpovědí [jméno] [celé jméno osvojitele]). 10. U zdejšího soudu je vedeno řízení o osvojení zletilé [jméno] [příjmení] pod pz. zn. [spisová značka]. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 12. [příjmení] [jméno] je biologickým potomkem [jméno] [celé jméno osvojitele], rozené [příjmení] (matka), a [jméno] [celé jméno osvojence], který zemřel [datum] (otec). Matka [jméno] následně v roce 2005 navázala dlouhodobý partnerský vztah s osvojitelem, se kterým začala sdílet společnou domácnost a ten se následně stal plnohodnotným členem její rodiny, podílel se na výchově jejích obou, tehdy nezletilých, dětí, kdy fakticky osvojitel působil jako otec vůči [jméno] i sestře [jméno] [jméno], se kterými tak žije od jejich útlého věku. [příjmení] [jméno] osvojitele vnímá jako svého otce, má k němu kladný vztah, je pro něj důležitou osobou, na kterou se může kdykoliv obrátit, chová k němu respekt a důvěru. Osvojitel, který není biologickým otcem žádného dítěte, má k [jméno] vztah jako ke svému synovi. Motivem podání návrhu je uvedení stavu faktického v soulad se stavem právním. Matka osvojence souhlasí s návrhem osvojitele, kdy dlouholeté partnerství završila sňatkem s osvojitelem dne [datum]. 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Podle § 847 odst. 1, 2, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho [anonymizováno] nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 15. Podle důvodové zprávy k těmto dvěma paragrafům:„ Z obsahu úvodního ustanovení má být zřejmé, že osvojení zletilého je institutem zcela výjimečným, jenž má pomoci řešit některé situace, které jinak než výslovným zákonným ustanovením (jde o záležitost statusovou) řešitelné nejsou. Rozpor s dobrými mravy představuje např. zastřený sňatek (náhrada sňatku). Jsou-li tu rodiče osvojovaného, nelze jejich zájem pominout, i když jim nelze přiznat postavení, jako mají rodiče osvojovaného nezletilého“ Procesní předpis, tedy z.ř.s., pak ani nepředpokládá, že by účastníkem řízení o osvojení zletilého měl být i„ dosavadní“ („ pokrevní“,„ matrikový“) rodič osvojovaného. 16. Podle § 794 o.z. osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. Podle § 796 odst. 2 o.z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Podle § 799 odst. 1, 2 o.z. osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. [anonymizováno] stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. Podle § 801 o.z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. Podle § 803 o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. 17. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že v tomto případě je osvojení v zájmu osvojovaného a nezjistil žádné okolnosti, které by byly v rozporu s osvojením. V řízení bylo prokázáno, že biologický otec osvojence zemřel [datum]. V následujícím roce osvojitel, který nemá žádné děti, navázal vztah s matkou osvojence a následně začali spolu tvořit funkční rodinu. Osvojitel se podílel na výchově [jméno] nejen finančně, ale též osobní péčí,