9 C 336/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 6. 2023 domáhala zaplacení částky 13 854 Kč sestávající se z příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], a dvou poplatků spojených s uplatněním práva žalobkyně, když ohledně uvedeného vozidla nebyla v období od 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019 a 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. 2. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený za období od 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019 denní sazbou 47 Kč x 129 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 6 063 Kč, a příspěvek za období 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 denní sazbou 47 Kč x 153 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 7 191 Kč, a dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč, přičemž žalobkyně žalovanou o úhradu příspěvků vyzývala výzvou ze dne 22. 4. 2020 (ve vztahu k období 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019) a ze dne 19. 8. 2020 ve vztahu k období (1. 9. 2019 do 31. 1. 2020). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně. 3. Soud si od Magistrátu hlavního města Prahy vyžádal sdělení o tom, kdo byl v rozhodném období, za které žalobkyně požaduje po žalované zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo, vlastníkem vozidla 1AM6801, příp. zaslání registračního formuláře. Z výpisu předloženého Magistrátem hlavního města Prahy plyne, že v soudem dotazovaném období byla vlastníkem a provozovatelem dotazovaného vozidla [jméno] [příjmení]. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaná byla soudem vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva soudu doručena fikcí do vlastních rukou prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalované dne 27. 10. 2023 (ve smyslu ustanovení § 49 odst. 6 o. s. ř.) Žalovaná tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, když ve lhůtě 15 dnů, tj. do 13. 11. 2023, soudu nesdělila, že s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasí. 6. Na základě předložených listinných důkazů (zjištěné údaje o vozidle [registrační značka], sdělení magistrátu hl. m. Prahy vč. výpisu, kupní smlouva ze dne 11. 11. 2018, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2020 (kód RR [anonymizováno]), informace o sledování zásilky [anonymizováno], předžalobní výzva ze dne 8. 10. 2022 vč. podacího archu a informace o zásilce [anonymizováno], výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 19. 8. 2020 (kód [anonymizováno]), informace o sledování zásilky [anonymizováno], předžalobní výzva ze dne 18. 10. 2022 vč. podacího archu a informace o zásilce [anonymizováno]) učinil soud tyto závěry o skutkovém stavu: Žalovaná se stala na základě kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2018 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka]. Žalovaná na vozidlo v období od 25. 4. 2019 do 31. 1. 2020 neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem a ani žalobkyni nezaplatila příspěvek za nepojištěné vozidlo. O úhradu příspěvku ve výši 6 063 Kč za období od 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019 byla žalovaná poprvé vyzvána výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 22. 4. 2020 a současně byla vyzvána i k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 60 dní. O úhradu příspěvku ve výši 7 191 Kč za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 byla žalovaná poprvé vyzvána výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 19. 8. 2020 a současně byla vyzvána i k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 60 dní. Žalovaná dlužné částky dosud neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 5. 10. 2022 odesílanou téhož dne, odeslanou zpět 6. 10. 2022 (ohledně období 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019) a na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 18. 10. 2022 odesílanou téhož dne, odeslanou zpět 22. 10. 2022 (ohledně období 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020). 7. Z ostatních listinných důkazů (výzva k zaplacení dlužné částky – odesílatel [anonymizováno] (2x), upomínka ze dne 29. 7. 2020 a 25. 11. 2020, informace o zásilce [anonymizována dvě slova]) soud nezjistil relevantní skutečnosti pro posouzení nároku. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 9. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná, za níž se považují společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. 10. Žalovaná, která byla vlastníkem vozidla [registrační značka], neměla sjednáno předmětné pojištění v období od 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019 (129 dní) a v období 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 (153 dní). 11. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 47 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. g) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 47 Kč x 129 dní, tj. celkem 6 063 Kč a 47 Kč x 153 dní, tj. celkem 7 191 Kč. Dále, s odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činily částku 2 x 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované jako vlastníkovi vozidla dne 22. 4. 2020 (ve vztahu k období 25. 4. 2019 do 31. 8. 2019) a dne 19. 8. 2020 ve vztahu k období (1. 9. 2019 do 31. 1. 2020) výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila jí lhůtu 60 dní k úhradě dlužné částky. 12. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužné částky neuhradila, a dostala se do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty pro zaplacení dlužné částky. 13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 854 Kč Náklady zastoupení sestávají z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 15. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 16. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.