14 C 148/2024-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené s žalovaným dne , datum, dne , datum, uzavřela s žalovaným dodatek č. , hodnota, k této smlouvě a žalovanému poskytla kontokorent ve výši , částka, a umožnila jeho čerpání na účtu č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet včetně smluveného úroku 18,9 % ročně % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, které však zcela přestal hradit a žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající dlužné částky , částka, . Žalovaný neuhradil žalobkyni již ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila, aby věc byla projednána v její nepřítomnosti, žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:5. Dne , datum, prostřednictvím rozhraní internetového bankovnictví žalovaný podepsal listinu označenou jako „Rámcová smlouva č. , hodnota, o našich službách včetně platebních.“ Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby spočívající ve vedení běžného účtu č. , č. účtu, a vydání debetní karty a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby poplatek dle zvoleného tarifu (rámcovou smlouvou č. , hodnota, ). Smlouva odkazuje na obchodní podmínky žalobkyně, které upravují práva a povinnosti účastníků smlouvy (obchodními podmínkami).6. Dne , datum, žalovaný uzavřel s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k výše uvedené rámcové smlouvě, v němž se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému z běžného účtu č. , č. účtu, čerpat kontokorent do výše , částka, a žalovaný se zavázal tento kontokorent splácet a zaplatit úrok 18,90 % ročně z vyčerpané části kontokorentu dle stavu k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce s tím, že nejméně jednou ročně se zavázal kontokorent celý uhradit (dostat se na běžném účtu do plusu). Před poskytnutím úvěru žalobkyně poskytla žalovanému informace o výši úvěru, úrocích, RPSN a podmínkách splácení (dodatek smlouvy č. , hodnota, , dokument označený jako předsmluvní informace). Součástí dodatku smlouvy byly podmínky žalobkyně pro používání kontokorentu, ty upravují mimo jiné pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek kontokorentu požadovat předčasné splacení kontokorentu do 10 dnů od zesplatnění (dodatkem č. , hodnota, smlouvy, podmínkami pro používání kontokorentu).7. Žalovaný úvěr čerpal dne , datum, , splátky však řádně a včas nehradil a žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , přičemž k tomuto dni činila nesplacená jistina částku , částka, (přehledem čerpání a splácení kontokorentu).8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněného úvěru a upozornila jej, že neučiní-li tak do , datum, , uplatní svůj nárok u soudu (předžalobní výzvou).9. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného, kdy takto žalovaný předložil potvrzení zaměstnavatele, že je zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným čistým příjem za posledních 12 měsíců (3/2019 až 2/2020) ve výši , částka, (potvrzením o příjmu). Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech, z níž zjistila, že žalovaný má 2 jiné úvěry splátkové, jeden nesplátkový a jednu kreditní kartu, měsíční splátka činí , částka, a zbývající částka k úhradě činí , částka, , se splácením úvěrů nebyl ke dni vytvoření zprávy dne , datum, v prodlení (úvěrovou zprávou ze dne , datum, ).10. Z uvedených skutkových zjištění pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní dodatek k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, , v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání zůstatku na běžném účtu (kontokorent) do částky , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr pravidelně splácet, včetně sjednaného úroku 18,90 % ročně, a nejméně jednou za 12 měsíců se na běžném účtu dostat do kladného zůstatku. Tyto povinnosti žalovaný neplnil, přičemž žalobkyně ke dni , datum, přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celé částky vyčerpaného kontokorentu, včetně úroků, a to do , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho.11. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala aktuální zadluženost žalovaného ke dni , datum, se závěrem, že žalovaný má 2 splátkové úvěry, jeden nesplátkový úvěr a jednu kreditní kartu, celkový dluh žalovaného činí částku , částka, a výše měsíční splátky částku , částka, . Dále si od žalovaného opatřila potvrzení o příjmech žalovaného, a to přímo od zaměstnavatele žalovaného, z něho vyplývá, že žalovaný je zaměstnán se smlouvou na dobu neurčitou a průměrným měsíčním příjmem ve výši , částka, čistého.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která je zároveň smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila a posoudila úvěryschopnost žalovaného tak, že se žalovaného dotazovala na jeho příjmy a výdaje, příjmy žalovaného byly potvrzeny přímo zaměstnavatelem žalované, rovněž si žalobkyně v příslušných registrech ověřila stávající zadlužení žalovaného. Takto zjištěné skutečnosti pak nevzbuzovaly žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, ostatně žalovaný tak zpočátku i činil. Rozsah a způsob posouzení úvěryschopnosti žalovaného tak soud v tomto konkrétním případě považuje za dostatečné a vyhovující požadavkům § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný úvěr čerpal a následně jej i splácel. Nicméně splátky ze strany žalovaného byly nepravidelné až zcela ustaly a žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého vyčerpaného kontokorentu, a to včetně úroku. Žalovaný ani na tuto výzvu neuhradil ničeho. Výše žalované částky a příslušenství vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad a je zde podrobně rozepsáno a vyčísleno. Nárok žalobkyně tak soud shledal důvodným a žalobě vyhověl, a to jak co do žalované jistiny, tak smluvního úroku (sn