17 C 94/2022-190 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou podanou dne 16. 12. 2021 se žalobci domáhali, aby žalovaným bylo upuštěno od nepřímé diskriminace žalobců a to původně tak, aby mu byla uložena povinnost strpět umístění bezpečnostní schránky na klíče na fasádu domu č. p. 2256, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, jakožto odstranění trvajících následků diskriminace. Tohoto se žalobci domáhali zejména s odkazem na § 10 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a § 81 a násl. o.z. Usnesením č.j. , Anonymizováno, dne 11. 10. 2023 byla k návrhu žalobců připuštěna změna žaloby, kterou se namísto instalace bezpečnostní schránky nadále domáhali instalace nového otevíracího systému do obou vchodových dveří, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku, který by umožnil odemčení dveří při zavolání na předem definované číslo z předem nastaveného telefonního čísla. Žalobu odůvodnili tím, že žalobce a) je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně b) je matkou žalobce a) a původním vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterou užívá z titulu věcné břemene doživotního užívání. Zdravotní stav žalobkyně b) je dlouhodobě nepříznivý. V roce 2014 prodělala cévní mozkovou příhodu, od té doby trpí motorickou poruchou řeči (tzv. dysartrie) a pohybuje se pouze s obtížemi bez vidiny výraznějšího zlepšení. V návaznosti na zhoršení zdravotního stavu s prekolapsem a pádem, ke kterému došlo v březnu 2021, je schopna pouze stát s pomocí a pomalu se pohybovat v chodítku a lékařem jí byla indikována maximální možná ošetřovatelská péče se zaměřením na rehabilitaci cestou agentury domácí péče. Z toho důvodu žalobkyně b) uzavřela se spolkem , právnická osoba, . smlouvu o poskytování sociální služby, na jejímž základě se uvedený poskytovatel sociální péče zavázal poskytovat žalobkyni b) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění stravy a chodu domácnosti, a dále pomoc s nácvikem a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, a to v místě jejího bydliště. Služba je poskytována několika osobními asistenty, kteří se v poskytování sociálních služeb střídají. Dle čl. IV. odst. 4 smlouvy je žalobkyně b) povinna zajistit osobnímu asistentovi přístupnost místa, kde je osobní asistence prováděna. Spolek , právnická osoba, . nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty, neboť službu poskytuje nepřetržitě (24/7) a v případě výpadku konkrétního asistenta by bylo ohroženo zajištění celé služby, které by záviselo na předání klíčů asistentovi, jenž indisponovaného asistenta ve službě zastupuje. Každý měsíc se v péči o žalobkyni b) střídá zhruba 6 asistentů, a to v intervalech cca 6 - 8 hodin každý den (atypickým je měsíc červenec, kdy se vzhledem k dovoleným asistentů i možnostem žalobce a) střídá méně asistentů ve větších intervalech). Žalovaný je osobou vykonávající správu domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce a), kde žalovaná bydlí. Dům je přístupný skrze dvoje vchodové dveře. První (vnější) dveře lze otevřít z bytové jednotky pomocí domovního telefonu umístěného v chodbě domu, zatímco druhé (vnitřní) dveře nelze dálkově otevřít vůbec, obyvatel domu tedy musí sejít do přízemí a dveře manuálně otevřít. Žalobkyně b) není sama schopna osobnímu asistentovi otevřít ani první vchodové dveře ovládané domovním telefonem (pohybuje se s obtížemi a v případě, že by upadla, nebude mít možnost k domovnímu telefonu dojít). Žalobkyně b) upadla cca 8 x za dobu posledních 2 let, nebyla schopna se samostatně zvednout či přivolat pomoc, u některých pádů byli přítomni i ošetřovatelé. Žalobkyně je schopna pohybu pouze s velkými obtížemi a potřebuje k němu asistenci jiné osoby. Pohybuje se s chodítkem, ale jen velmi pomalu a v některých dnech je slabá a není schopna pohybu s chodítkem vůbec. Z výše uvedených důvodů, aby byl zajištěn přístup do domu a bytu, spolek , právnická osoba, . žalobcům doporučil, aby na fasádu domu nainstalovali bezpečnostní schránku na klíče, ze které by si osobní asistent vždy klíče při příchodu vyzvedl a při odchodu je zase vrátil, aby byl zajištěn přístup do domu dalšímu asistentovi. Žalobce a) požádal žalovaného (jeho výbor) o souhlas s umístěním bezpečnostní schránky na fasádu domu. Žalovaný sdělil, že není možné vyhovět (žalovaný argumentoval ochranou fasády domu a možným odcizením klíče ze schránky) a nabídl žalobci a) instalaci bezpečnostní schránky ve vstupním vestibulu (tj. v prostoru mezi prvními dveřmi ovládanými domovním telefonem a druhými vchodovými dveřmi). Žalobce a) argumentoval, že toto potřebu žalobkyně b) neřeší. Následně bylo žalobci a) sděleno, že výbor nemůže rozhodnout pro nedostatek pravomoci, neboť dle jeho názoru má pravomoc v této záležitosti rozhodovat výlučně shromáždění vlastníků. Žalobce a) přitom od počátku deklaroval, že uhradí veškeré náklady spojené s montáží a případně údržbou zařízení. Žalobci mají za to, že argumenty uváděné žalovanou byly od počátku pouze zástupné, poté co došlo ke změně požadavku žalobců, neboť zjistili, že jejich potřebu by lépe naplnilo zařízení instalované přímo do dveří a nebyl by tak nutný ani zásah do fasády, žalovaný proti takovému opatření žádné věcné námitky nevznesl. Žalobce a) v žalobě uvedl, že je nucen až čtyřikrát denně dojíždět a předávat klíče osobním asistentům, když chce své matce zajistit důstojné stáří v klidu domova.Žalobci argumentovali tím, že žalobkyně b) je osobou zdravotně postiženou ve smyslu § 5 odst. 6 antidiskriminačního zákona a žalobce a) je aktivně legitimován jako osoba poskytující převážnou část péče osobě se zdravotním postižením v souladu s judikaturou (srov. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci , Anonymizováno, , jméno FO, a , jméno FO, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , právnická osoba, , že se jedná o nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení, kterou se dle § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona rozumí také odmítnutí přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Poskytování sociální péče je nepochybně službou určenou veřejnosti ve smyslu citovaného ustanovení. Žalovaný má z důvodu zdravotního postižení žalobkyně b) povinnost aktivního charakteru, tj. přijmout přiměřené opatření a porušení této povinnosti představuje formu nepřímé diskriminace. Žalobci dále odkazovali na zprávu veřejného ochránce práv ze 14. 4. 2020 sp.zn. 3737/2019/VOP, kde byl posuzován obdobný případ stěžovatelky bydlící v 7. podlaží, která žádala bytové družstvo o zřízení dálkového otvírání vstupu do domu, kde veřejný ochránce shledal, že družstvo se dopustilo nepřímé diskriminace stěžovatelky z důvodu zdravotního postižení, když odmítlo umožnit stěžovatelce zřízení dálkového otevírání vchodových dveří, které je v daném případě přiměřeným a pro družstvo zcela nezatěžujícím opatřením k zajištění bytových potřeb stěžovatelky. Žalobci v současném stavu spatřují též zásah do osobnostních práv dle § 81 a násl. o.z., mají za to, že žalovaný výše popsaným způsobem neoprávněně zasahuje do zdraví a důstojnosti žalobkyně b), ohrožuje tak její život a dopouští se porušení zákazu diskriminace chráněného rovněž coby jednoho z osobnostních statků, dále zasahuje do soukromí a ochrany rodinného života žalobců. To vše z důvodu, že žalovaný odmítá strpět zcela marginální opatření spočívající v omezení vlastnického práva instalací navrhovaného zařízení (které pro něj nepředstavuje nepřiměřené zatížení a žalobce a) je připraven je uhradit). Žalovaný nesouhlasem s instalací ztěžuje každodenní život žalobců. Žalobci a) je v důsledku toho značně ztíženo vést vlastní soukromý život a znesnadněno rozvíjet a prožívat vztah se svou matkou, neboť vzájemný kontakt je orientován především směrem k zajišťování základní péče o žalobkyni b).Žalobci mají za to, že náhradní řešení nabízená ze strany žalované nejsou způsobilá uspokojit potřeby žalobkyně b) jakožto osoby se zdravotním postižením. Žalovaný nabízel možnost získat více přístupových čipů pro další osoby (tyto v počtu cca 7 čipů žalobci a) předal). Osobní asistenti se však střídají v častých intervalech a pečovatelská služba mezi nimi nezajišťuje předávání čipů a na žalobci a) nelze spravedlivě požadovat, aby vybavil všechny zaměstnance pečovatelské služby čipy od domu, což by bylo s ohledem na fluktuaci zaměstnanců v tomto odvětví jen stěží realizovatelné. Navíc v případě, že by se do domu potřebovala dostat zdravotnická záchranná služba z důvodů náhlých zdravotních potíží žalobkyně 2 (které nelze vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu ani věku vyloučit), tato čipy nedisponuje a jak vyplývá i z výše uvedeného stanoviska veřejného ochránce práv, tato skutečnost může mít zásadní vliv na rychlost poskytnutí pomoci. Dí