23 C 138/2024-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 573,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Podpisem smlouvy dne , datum, žalovaný současně stvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku odpovídající součtu jistiny , částka, , poplatku ve výši , částka, a pojistného , částka, , tj. částku , Anonymizováno, v , Anonymizováno, splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka ve výši , částka, byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ničeho na svůj dluh neuhradil. Pohledávka vyplývající s výše uvedené spotřebitelské smlouvy byla ze strany , právnická osoba, , IČO: , IČO, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, postoupena žalobkyni jako novému věřiteli. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však zůstal nečinný a nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili – žalobkyně ve svém návrhu a žalovaný tím, že se nevyjádřil k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., se kterou soud spojil doložku nečinnosti (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne částku , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný dle smlouvy splatit, činila , částka, . Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % p.a., a to v , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z , datum, , smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný svůj dluh ani z části neuhradil (tabulka umoření – souhrnné informace – výpis z , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovaného informovala o postoupení Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, odeslaným žalovanému , datum, s tím, že současně jej vyzvala, aby dlužnou částku vyčíslenou ve výši , částka, uhradil do 10 dnů od doručení dopisu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. podacího lístku). Žalobkyně dále zaslala žalovanému předžalobní výzvu z , datum, odeslanou téhož dne (výzva k plnění ze dne , datum, vč. podacího lístku).5. Na základě těchto skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:6. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě s ním uzavřené smlouvy částku , částka, , celková dlužná částka (vč. poplatku a pojistného) činila , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činila , Anonymizováno, %. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil. Pohledávka právní předchůdkyně z úvěru a pohledávky na zaplacení smluvní pokuty byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, .7. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.11. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.12. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Dle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , Anonymizováno, % p.a. Dle databáze , Anonymizováno, (, Anonymizováno, činil úrok ve spotřebitelských věcech (vyjma kontokorentů) u nových obchodů v dubnu , Anonymizováno, průměrně , Anonymizováno, % ročně. Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona o spotřebitelském úvěru.19. Soud se v prvé řadě zabýval platností smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z. a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor ujednání o výši úroku s dobrými mravy. Ač občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry v rozporu s dobrými mravy je (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).20. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. 30 Co 61/2019-90 ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. 22 Co 197/2019- 99 ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020- 112), podle které „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro ba