12 C 139/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 7. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému částku 40 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci zpět spolu s odměnou za zápůjčku ve výši 8 000 Kč nejpozději do 12. 8. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou zápůjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 % denně z dlužné částky po splatnosti. Žalovaný se však ocitl v prodlení, když poskytnutou částku žalobci nevrátil. Žalobce se tak rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši 58 800 Kč, která odpovídá smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to i přes zaslanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 21. 7. 2024 žalobcem smlouvu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, kterou se žalovaný zavázal splatit do 12. 8. 2024, a to včetně úroku kapitalizovaného částkou 8 000 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 % denně z dlužné jistiny po splatnosti (smlouvou o zápůjčce ze dne 21. 7. 2024). Žalovaný se ocitl v prodlení, když poskytnutou částku včetně smluvního úroku neuhradil řádně a včas, přičemž mu byla dne 4. 4. 2025 zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobce, kterou byl vyzván k úhradě zápůjčky, úroku a smluvní pokuty do 13. 4. 2025 (předžalobní výzvou datovanou ke dni 1. 4. 2025 včetně podacího archu ze dne 4. 4. 2025, výpočtem úroků a smluvní pokuty). V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil.5. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaný však porušil svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutou zápůjčku a sjednaný úrok. Součástí smlouvy o zápůjčce bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 a násl. o. z. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou zápůjčky tak vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 % denně z dlužné jistiny. Žalobce se však domáhá této pokuty ve snížené výši 0,5 % denně z dlužné jistiny, přičemž smluvní pokutu kapitalizoval částkou 58 800 Kč.7. Soud žalobě vyhověl, neboť z předložených důkazů vzal za prokázané, že žalobce peněžní prostředky žalovanému poskytl, avšak žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil. Soud zároveň přiznal žalobci smluvený úrok a smluvní pokutu, které byly součástí úvěrové smlouvy.8. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně vrátit žalobci peněžní prostředky ve sjednané výši, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobci tak vzniklo vedle práva na zaplacení jistiny dluhu a sjednaného poplatku právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). V případě smluvní pokuty se žalovaný ocitl v prodlení až po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 434,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 106 800 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 490 Kč ve výši 3 672,90 Kč.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.