22 C 348/2024-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 804 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 10. 2023 uzavřela se žalovanou kupní smlouvu č. , hodnota, , na základě které měla žalovaná dodat 6 kusů parkových laviček EKO III 150 cm s dopravou, manipulací a vykládkou za celkovou cenu 20 804 Kč a s termínem dodání 6 až 8 týdnů. Žalovaná kupní cenu (tj. 20 804 Kč) poukázala týž den na účet žalované na základě faktury č. , hodnota, . Žalovaná zboží nedodala ani přes urgenci žalované. Žalobkyně proto jednostranně odstoupila od kupní smlouvy, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 9. 5. 2024 a požádala o neprodlené vrácení zaplacené kupní ceny. Žalovaná dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 2. 10. 2024.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla, že zaslala žalobkyni řádné opravné daňové doklady, které dosud nejsou po splatnosti. Nadto žalobkyni uhradila na dluh 2 000 Kč dne 6. 12. 2024 a 2 000 Kč dne 25. 12. 2024., právnická osoba, ohledem na částečnou úhradu žalované ve výši 2 000 Kč dne 16. 12. 2024 a částečnou úhradu ve výši 2 000 Kč dne 25. 12. 2024 žalobkyně po odečtení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 17. 5. 2024 do zaplacení jednotlivých částečných úhrad vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 648,83 Kč (4 000 – 351,17 Kč). Úrok z prodlení u částky zaplacené 16. 12. 2024 činí za 212 dnů 172,15 Kč a u částky zaplacené 25. 12. 2024 činí za 221 dnů 179,42 Kč, celkem 351,17 Kč. Dle § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že plnění dlužníka se započte na úroky z prodlení, a nakonec na jistinu.4. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. řízení zastavil co do částky 3 648,83 Kč dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).5. Soud nařídil jednání na den 6. 2. 2025, k němuž byli účastníci řádně předvoláni. Dne 5. 2. 2025 žalovaná zaslala soudu omluvu z jednání, soud proto jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:7. Žalobkyně si u žalované objednala venkovní nábytek včetně dopravy, manipulace a obalového materiálu v celkové ceně 20 804 Kč s termínem dodání 6 až 8 týdnů (potvrzením objednávky – kupní smlouvou č. , hodnota, ). Žalobkyně uhradila žalované částku 20 804 Kč na základě faktury č. , hodnota, (fakturou – daňovým dokladem k přijaté platbě č. , hodnota, , výpisem z účtu žalobkyně ze dne 31. 10. 2023). Žalobkyně prostřednictvím e-mailu neúspěšně žádala o dodání zaplaceného zboží (e-mailem odeslaným dne 22. 2. 2024). Následně žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy zprávou podanou prostřednictvím datové schránky ze dne 9. 5. 2024. Žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy z důvodu prodlení žalované s plněním – tedy dodáním předmětného venkovního nábytku, což považovala za vážné porušení smlouvy. Žalobkyně žalovanou rovněž vyzvala k neprodlenému vrácení kupní ceny (dopisem ze dne 9. 5. 2024 včetně doručenky datové zprávy ze dne 13. 5. 2024). Žalobkyně opětovně vyzvala k vrácení plnění prostřednictvím předžalobní upomínky podané právním zástupcem žalobkyně ze dne 2. 10. 2024, která byla žalované doručena téhož dne (předžalobní výzvou ze dne 2. 10. 2024, doručenkou datové zprávy ze dne 2. 10. 2024). Po podání žaloby učinila žalovaná dvě částečné úhrady po 2 000 Kč, celkem 4 000 Kč (výpisem z účtu žalobkyně potvrzujícím přijatou platby z účtu žalované ze dne 16. 12. 2024 a ze dne 25. 12. 2024).8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:9. Žalobkyně dne 31. 10. 2023 uhradila žalované částku 20 804 Kč jako kupní cenu dle smlouvy, podle které měla žalovaná dodat žalobkyni objednaný venkovní nábytek. Jelikož žalovaná svůj závazek dodat objednaný nábytek nesplnila, žalobkyně dne 9. 5. 2024 od smlouvy písemně odstoupila a vyzvala žalovanou k vrácení částky odpovídající kupní ceně. Dne 16. 12. 2024 a dne 25. 12. 2024 (po zahájení předmětného řízení) uhradila žalovaná žalobkyni částku v celkové výši 4 000 Kč (2 000 Kč a 2 000 Kč).10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.11. Účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvu v souladu s § 2079 a násl. o. z., jejímž předmětem byl nákup venkovního nábytku. Žalobkyně vystupovala z pozice kupující, žalovaná z pozice prodávající. Kupní cena byla mezi stranami ujednána v částce 20 804 Kč (včetně dopravy a manipulace). Datum dodání ze strany žalované bylo sjednáno v rámci 6 až 8 týdnů od uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně splnila svou povinnost a zaplatila celou kupní cenu. Žalovaná nesplnila svou povinnost, neboť neodevzdala žalobkyni zboží ve sjednané lhůtě. Tím se žalovaná dostala do prodlení dle § 1968 o. z.12. Dle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.13. Dle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.14. S odkazem na výše uvedené žalobkyně platně odstoupila od smlouvy dle § 1977 o. z., neboť dlouhodobým prodlením žalovaná porušila smlouvu podstatným způsobem. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušil od počátku v souladu § 2004 odst. 1 o. z., čímž odpadl důvod, pro který se plnilo. Plnila-li tak žalobkyně, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila dle § 2993 o. z., tedy na vrácení zaplacené kupní ceny ve výši 20 804 Kč, ponížené o částečnou úhradu žalované ve výši 4 000 Kč, přičemž toto částečné plnění dlužníka se započetlo na úroky z prodlení a nakonec na jistinu, jak uvedeno výše. Na této povinnosti nemohou nic změnit ani tvrzené opravné daňové doklady s novým datem splatnosti, které nadto žalovaná v řízení nedoložila.15. Zároveň platí, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává splatným na výzvu věřitele a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. , Anonymizováno, ). Výzva k plnění byla součástí odstoupení od smlouvy, která byla doručena žalované dne 13. 5. 2024. V této výzvě nebyla stanovena lhůta k plnění, žalovaná tak měla uhradit dluh prvního dne poté, co dopis obdržela. Žalobkyně žádala úroky z prodlení od uplynutí třídenní lhůty k plnění, soud tak rozhodl vázán návrhem a zavázal žalovanou k úhradě úroků z prodlení od 17. 5. 2024.16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, resp. nezavinila, že řízení bylo z části zastaveno, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 513 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 833 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 804 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. dle znění zákona platného do 31. 1. 2024. , právnická osoba, odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 3 648,13 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 17 155,17 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. dle znění zákona platného od 1. 1. 2025. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.18. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř.