59 C 102/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 858,01 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno ve výroku II tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla částku 80 000 Kč. Před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to nejen z jeho prohlášení, ale též z nezávisle ověřitelných údajů. Příjem žalovaného ověřila dle jeho výpisu z účtu, jeho výdaje pak dle jeho tvrzení s ověřením dle jejich porovnání s normativní náklady na bydlení a životním minimem a prostřednictvím registrů. Žalovaný přestal od , datum, splácet sjednané splátky, pročež došlo k , datum, k zesplatnění celého dluhu. K uvedenému dni činila dlužná jistina 76 858,01 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč a dále úrok z prodlení, který byl za období od , datum, do , datum, kapitalizován. Žalovaný nezaplatil z dlužné částky ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , přičemž pravomoc českého soudu je dána čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když byl úvěr poskytnut v České republice. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, ve spojení s čl. 8.9. úvěrových podmínek žalobkyně, je rozhodným právem právo české, když si strany toto právo jako rozhodné zvolily.4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.5. Před uzavřením smlouvy zjistila žalobkyně, že žalovanému bylo poskytnuto celkem , hodnota, splátkových úvěrů a 5 kreditních karet, přičemž ze žádné nemá dluh po splatnosti (zjištěno z úvěrové zprávy žalovaného). Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má disponibilní příjem 19 947 Kč měsíčně, neboť uvedl, že je , Anonymizováno, , bydlí v , Anonymizováno, , jeho příjem ze zaměstnání činí 48 000 Kč a jeho celkové výdaje činí 36 000 Kč (z čehož částka 22 608 Kč měsíčně sestává ze splácení spotřebitelského úvěru, revolvingu, osobních úvěrů a kreditní karty). Dále uvedl příjem ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč (zjištěno z potvrzení o prověření úvěruschopnosti ze dne , datum, ). Kromě svých tvrzení doložil žalovaný též výpis ze svého bankovního účtu od , datum, do , datum, . Z něj se podává jeho příjem ze zaměstnání v přibližné výši 47 000 Kč měsíčně, nájemné ve výši 17 885 Kč měsíčně a dále skutečnost, že obraty na účtu žalovaného jsou vysoké (byť nelze z výpisu zjistit, z čeho přesně tyto výdaje sestávají) a jeho zůstatek bývá ke konci měsíce nízký. V listopadu činil obrat na jeho účtu 303 219 Kč, přičemž zůstatek ke konci měsíce činil 151 789 Kč, v prosinci činil obrat 256 567 Kč a zůstatek ke konci měsíce 1 135 Kč a v lednu činil obrat 42 071 Kč a zůstatek ke konci měsíce 14 470 Kč. V listopadu bylo na jeho účet zasláno z jeho jiného účtu 150 000 Kč, v prosinci pak dvakrát 10 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu č. , č. účtu, žalovaného za uvedené období).6. Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty podstatné informace o úvěru (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne , datum, spolu účastníci uzavřeli Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 80 000 Kč, s poplatkem za zařízení 1 600 Kč, ročním úrokem 10,99 %, kterou se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách 1 466 Kč. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku. V případě prodlení žalovaného měla žalobkyně možnost celý dluh zesplatnit. Ke smlouvě byl uzavřen dne , datum, dodatek měnící splatnost jednotlivých splátek na 25. den v měsíci. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS zprávy (zjištěno z této smlouvy, dodatku č. , hodnota, k této smlouvě, úvěrových podmínek a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS ze dne , datum, ). , adresa, 000 Kč byla žalovanému zaslána dne , datum, (zjištěno z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne , datum, ).7. Žalovaný splátky řádně a včas nesplácel. Dostal se do prodlení se splátkou předepsanou ke dni , datum, , následně od , datum, již nezaplatil ničeho. Celkem žalobkyni zaplatil částku 11 762 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře ze dne , datum, ). Dluh žalovaného byl zesplatněn dopisem ze dne , datum, , kde mu byla stanovena splatnost do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy z uvedeného dne).8. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.9. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, na základě které byla žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuta částka 80 000 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 11 762 Kč. Stran zjišťování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně před uzavřením smlouvy z výpisu z jednoho z účtu žalovaného za 3 měsíce, z jeho tvrzení a dále z výpisu z bankovních a nebankovních registrů.10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Účastnici spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, aby dostála požadavkům, jež na takové zkoumání klade zákon a soudní praxe. Žalovaný sám uvedl své příjmy a výdaje, přičemž jeho příjmy byly dostatečně doloženy výpisem z účtu. Určité výdaje se z výpisu z účtu taktéž podávají, neodpovídají však jeho tvrzením. Pohyby na účtu žalovaného jsou velmi vysoké, jeho zůstatek ke konci měsíce však zůstává zpravidla nízký. Dále učinila žalobkyně výpis z jeho bankovních a nebankovních registrů, z nějž se podává, že měl žalovaný několik jiných dluhů, byť žádný z nich nebyl po splatnosti. O to důkladněji tak měla zkoumat jeho majetkovou situaci.18. Dle ustálené soudní praxe je třeba, aby úvěrující zkoumal úvěruschopnost přesvědčivě, přičemž jeho závěrem musí být, že úvěrovaný nebude mít zjevný problém dluh uhradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Za situace, kdy se z výpisu žalovaného podávaly naprosto jiné výdaje, než které