6 C 158/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o modulárním autopojištění č. , hodnota, . Žalovaný se na základě smlouvy zavázal k úhradě pojistného v pravidelných ročních splátkách ve výši , částka, . Počátek pojištění byl stanoven dne , datum, , přičemž pravidelné roční pojistné bylo splatné již první den tohoto pojistného období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl žalobkyní upomínán, a to především upomínkou, v níž byl žalovaný upozorněn na to, že k pojistné smlouvě je evidován nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do , datum, , přičemž v případě neuhrazení dlužné částky pojistného dojde ke dni , datum, k zániku smlouvy a žalobkyně bude požadovat pojistné za dobu do zániku pojištění. Žalovaný však dlužnou částku nevyrovnal, v důsledku čehož došlo ke dni , datum, k zániku smlouvy, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni zániku smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na , částka, . Žalovaný dluh nesplnil ani přes zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Řecka, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalovaného nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě listinných důkazů učinil soud tento skutkový závěr:6. Smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo modulární autopojištění vozidla tov. zn. Volkswagen Polo, reg. zn. , SPZ, . Pojistné mělo být hrazeno ročně po , částka, . Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den , datum, . Splatnost pojištění byla ujednána na první den pojistného období (prokázáno smlouvou č. , hodnota, , sazebníkem poplatků žalobkyně, mým autem – průvodcem pojištěním a tuzemskou platbou příchozí ze dne , datum, ). Žalovaný žalobkyni nezaslal ani přes její výzvu snímek tachometru, a proto žalovaná žalobce přeřadila do kategorie vozidel s nájezdem nad 25 000 km ročně a vyměřila mu doplatek na pojistném a novou výši pojistného (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne , datum, ). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne , datum, a dopočtený nedoplatek za najeté km v celkové výši , částka, (dopočet , částka, , neuhrazené pojistné , částka, a , částka, za upomínku). Dopisem žalobkyně adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve lhůtě do , datum, , zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovaného naposledy vyzvala dopisem ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího archu).7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud tento právní závěr:8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 7 je rozhodným právem právo české.9. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve spojení s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti (dne , datum, ), ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.