12 C 211/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 10 362 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu do 3,5 t reg. zn. SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , neměl za období od 10. 8. 2024 do 4. 12. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb (dále jen „vyhláška“). Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu registrační značky: , SPZ, , VIN , VIN kód, (výpisem z Centrálního registru vozidel)., právnická osoba, automobilu RZ: , SPZ, neměl žalovaný v období od 10. 8. 2024 do 4. 12. 2024 (celkem po dobu 117 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalovanému považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 9. 1. 2025).6. Výzva ze dne 9. 1. 2025 k úhradě příspěvku ve výši 10 362 Kč byla žalovanému doručena dne 24. 1. 2025, splatnost příspěvku nastala dne 25. 3. 2025 (60 dnů od doručení). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval (výzvou ze dne 9. 1. 2025). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně i předžalobní výzva zaslaná žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 24. 7. 2025 (upomínkami ze dne 2. 4. 2025 a ze dne 28. 4. 2025, předžalobní upomínkou datovanou dnem 24. 7. 2025 včetně doručenky). Žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil.7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují tvrzení žalobkyně, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů, navržených žalobkyní.8. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel.9. Ačkoliv je žalovaný provozovatelem osobního vozidla, v období od 10. 8. 2024 do 4. 12. 2024, neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má dle § 45 odst. 2 zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, stanovené v § 5 odst. 1 vyhlášky , právnická osoba, , č. 69/2024 Sb., vynásobené počtem dní (117 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží dvakrát náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 6 uvedené vyhlášky ve výši 300 Kč.10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 362 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.