12 C 215/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 38 637,79 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., se , adresa, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel se žalovanou dne 3. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, zatímco žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu se sjednanými úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž se ocitla v prodlení, přičemž úvěr měl být zcela splacen ke dni 4. 2. 2024. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, a to s účinností ke dni 25. 3. 2025, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na svůj dluh uhradila do dne 30. 4. 2024 ještě částku 500 Kč, a dále ničeho neuhradila, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se tak domáhá neuhrazené jistiny ve výši 13 199,56 Kč, smluvního úroku z úvěru ve výši 309,70 Kč, poplatků ve výši 10 378,75 Kč, smluvní pokuty ve výši 14 749,78 Kč a příslušenství uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 3. 12. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 30 000 Kč na účet žalované, kterou se žalovaná zavázala splatit včetně poplatku ve výši 25 776 Kč, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. (smlouvou o úvěru včetně splátkového kalendáře, transakční historií). Žalovaná se ocitla v prodlení, když sjednané splátky nehradila řádně a včas (transakční historií).5. Dne 12. 3. 2025 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou včetně příslušenství postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacením kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky datovaným ke dni 2. 4. 2025). Dne 2. 4. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou k úhradě dluhu. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná na tyto dluhy dále něčeho uhradila (předžalobní upomínkou datovanou ke dni 17. 7. 2025 včetně podacího lístku).6. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli dle ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), smlouvu o úvěru. Protože na jedné straně smluvního vztahu stál právní předchůdce žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 o. z. při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaná jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná však porušila svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutou půjčku a sjednaný poplatek. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., přičemž žalovaná byla o změně v osobě věřitele řádně informována.8. Soud žalobě vyhověl, neboť z předložených důkazů vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované poskytla, avšak žalovaná poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Soud zároveň přiznal žalobkyni smluvené úroky a poplatky, které byla součástí úvěrové smlouvy.9. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně vrátit žalobkyni peněžní prostředky ve sjednané výši, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení jistiny dluhu a sjednaného poplatku právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 438 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 534 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 637,79 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.