15 C 311/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými jakožto nájemci. Nájemní smlouva se týkala bytu č. , hodnota, , o , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , který je součástí pozemku par. č. , hodnota, , v kat. úz. , adresa, , v adrese , adresa, (dále jen „byt“). Nájemci byli povinni platit nájemné ve výši stanovené v evidenčních listech. Žalovaní však nezaplatili nájemné za užívání bytu a zálohy na služby za užívání bytu za měsíce , Anonymizováno, . Dále jsou žalovaní žalobkyni dlužni částku ve výši , částka, za neuhrazení části vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, . Žalovaní s žalobkyní uzavřeli dohodu o splátkách, kterou však neplnili. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu. Žalovaní však do dne podání žaloby dluh neuhradili, a to ani za části.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , které bylo podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) konáno v nepřítomnosti žalovaných. Byť žalovaní telefonicky soudu sdělili, že se nemohou zúčastnit nařízeného jednání z důvodu , Anonymizováno, a žádali o odročení, soud takovou omluvu nepovažoval za důvodnou vzhledem k tomu, že žalovaní svůj , Anonymizováno, nijak nedoložili. Soud navíc omluvu nepovažoval ani za včasnou vzhledem k tomu, že žalovaní telefonovali do informačního centra soudu bezprostředně před jednáním (v , Anonymizováno, hod).3. Žalovaní se ve věci nevyjádřili, a to ani na výzvu podle § 114a o. s. ř., která jim byla doručena v souladu s o. s. ř. na adresu jejich trvalého pobytu kam jim byla vhozena do schránky. Zároveň mohl soud rozhodnout pouze na základě obsahu spisu.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně je pověřena správou bytu, který je ve vlastnictví , Anonymizováno, (výpisem z katastru nemovitostí).5. Žalovaní s žalobkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytu číslo , Anonymizováno, . Na základě čl. 6 si účastníci ujednali nájemné ve výši, jak je uvedeno v evidenčním listu za jeden měsíc trvání nájemního vztahu. Nájemné a zálohy na služby se zavázali žalovaní hradit každý měsíc vždy do posledního dne daného měsíce. Dále bylo sjednáno, že pokud budou žalovaní v prodlení s placením nájemného, je pronajímatel oprávněn od nájemce požadovat úroky z prodlení ve výši zákonné sazby. Stejně tak nastane-li prodlení s placením záloh za služby či jiného peněžitého plnění souvisejícího s poskytováním služeb, uplatí se pravidla dle platných právních předpisů (nájemní smlouvou).6. Dle evidenčního listu k , datum, měli žalovaní platit žalobkyni měsíčně částku , částka, . Dle evidenčního listu k , datum, měli žalovaní platit žalobkyni měsíčně částku , částka, . Dle evidenčního listu k , datum, měli žalovaní platit žalobkyni měsíčně částku , částka, . Dle vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, činil konečný nedoplatek částku , částka, (evidenčními listy a vyúčtováním služeb).7. V dohodě o splátkách č. , Anonymizováno, ze dne , datum, žalovaní uznali svůj dluh vůči žalobkyni ve výši , částka, za nehrazení nájemného a služeb za užívání bytu za období , Anonymizováno, . Žalovaní se zavázali splácet svůj dluh počínaje měsícem , Anonymizováno, pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy ke každému 25. dni v měsíci. V případě prodlení hrazením splátek déle než 1 měsíc se všechny splátky staly splatnými tímto dnem (dohodou o splátkách).8. Na základě výzvy k úhradě celého dluhu v důsledku neplnění splátkového režimu ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení (výzvou).9. Na základě upomínky ze dne , datum, byli žalovaní vyzváni k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Upomínka byla 1. žalované doručena dne , datum, vložením do schránky (upomínkou).10. Předžalobní výzvou podle ze dne , datum, byli žalovaní vyzvání k úhradě dlužné částky (předžalobní výzvou).11. Na základě provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalovaní byli na základě nájemní smlouvy povinni platit žalované nájemné za užívání bytu a dále náklady za služby spojené s užíváním bytu, což však v období , Anonymizováno, neplnili a vznikl jim tak dluh na nájemním v celkové výši , částka, a na vyúčtování služeb ve výši , částka, .12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.14. Ustanovení § 2235 a násl. o. z obsahují zvláštní ustanovení, je-li předmětem nájmu byt.15. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.16. Smluvní strany uzavřely nájemní smlouvu, na základě které byli povinni platit žalobkyni nájemné podle evidenčních listů a dále náklady spojené s užíváním bytu podle vyúčtování ve sjednané splatnosti. Žalovaní však ve shora uvedeném období nájemné neplatili a nezaplatili ani vyúčtovaný nedoplatek na zálohách na služby spojené s užíváním bytu za rok , Anonymizováno, . Svůj dluh na nájemném za období do , Anonymizováno, písemně uznali co do důvodu a výše.17. Žalobkyni tak vzniklo právo domáhat se úhrady dlužného nájemného se zákonným úrokem z prodlení za výše uvedené měsíce a částky 30 257 s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení za neuhrazené části vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili nájemné za jednotlivé měsíce do jeho splatnosti (tj. do posledního dne v daném měsíci) a stejně tak nezaplatili ani dluh na službách podle vyúčtování, ocitli se v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne , datum, ).19. Soud ohledně přiznaného nároku na náhradu nákladů řízení žalobkyni vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, pod sp. zn. IV. ÚS 2434/19, podle něhož „přiznáním náhrady nákladů právního zastoupení statutárnímu městu jako nákladů účelně vynaložených soud „prolamuje“ pravidlo a uplatňuje z něj výjimku; má tak za vyvrácenou judikatorně dovozenou právní domněnku, že statutární město je dostatečně personálně a materiálně vybaveno k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokátů. Není vyloučeno, že pro průběh konkrétního (složitého) řízení může být zastoupení advokátem žádoucí – o to přesvědčivější však musí být odůvodnění rozhodnutí soudu, který výjimku uplatní, vyhodnotí náklady právního zastoupení jako účelně vynaložené a přizná jejich náhradu. Z rozhodnutí musí být zřetelně patrno, v čem spočívá jedinečnost, unikátnost, složitost případu, a proč konkrétní statutární město není schopno výkon svých účastnických práv zajistit vlastními silami a z vlastních zdrojů. V opačném případě soud nedodrží ústavní požadavek náležitého odůvodnění plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod“. Soud s ohledem na výše řečené dospěl k závěru, že nyní projednávaný případ nebyl skutkově ani právně natolik složitý, aby byla žalobkyně, tedy , Anonymizováno, , adresa, nucena využívat služby externího právního zástupce, neboť nepochybně zaměstnává osoby s právnickým vzděláním a ty jsou schopny žalobu sepsat samy. S ohledem k výše uvedenému proto soud přiznal žalobkyni pouze náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř., které vypočetl podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.20. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.