16 C 32/2026-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 16 558 Kč a s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ), uzavřela dne 30. 5. 2024 s žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě, které mu poskytla částku 15 000 Kč a žalovaný se oproti tomu zavázal kromě vrácení této částky k zaplacení smluvního úroku 38,90 % z dluhu ročně a dalších poplatků. Svou povinnost však nesplnil, přičemž dlužnou částku do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Dne 30. 5. 2024 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a on se oproti tomu zavázal tuto částku vrátit, spolu s úrokem 38,90 % a měsíčního poplatku 80 Kč za pojištění (zjištěno z této smlouvy a její akceptace, produktových podmínek a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Z dlužné částky nezaplatil žalovaný ničeho (zjištěno z mimořádného výpisu z účtu žalovaného). Dne 20. 12. 2024 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky (zjištěno z prohlášení o splatnosti). Žalobkyně uzavřela se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci, které byla postoupena i předmětná pohledávka (zjištěno z rámcové smlouvy ze dne 13. 12. 2023, jejího dodatku č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/20, položky č. , hodnota, přílohy č. , hodnota, k této smlouvě a potvrzení úplaty ze dne 5. 9. 2025). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025 a přehledu podacích čísel). Dne 15. 10. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva (zjištěno z této předžalobní výzvy a seznamu odeslaných předžalobních výzev). S ohledem právní posouzení nejsou ostatní listinné důkazy relevantní.6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Následně byla pohledávka z této smlouvy postoupena, v souladu s § 1879 o. z. na žalobkyni. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku.14. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěrů pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 8,86 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl více než čtyřnásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je, byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem, úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ).15. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. , Anonymizováno, , nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, ), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.16. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení sjednaných úroků a poplatků.17. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. Žalovaný z této částky neuhradil ničeho a v tomto rozsahu je tak žaloba důvodná. Ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut.18. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Vzhledem k tomu, že jde o nárok z bezdůvodného obohacení, nastává splatnost výzvou k zaplacení dlužné částky. Ta byla zaslána dne 20. 12. 2024, přičemž doručení dle domněnky nastalo 23. 12. 2024 (§ 573 o. z.) a splatnost pak 31. 12. 2024 (viz § 1959 o. z. dle kterého „ihned“ znamená do 5 dnů, přičemž „okamžitě“ je synonymum). Žalobkyně však požaduje úrok až od 16. 8. 2025, přičemž soud nemůže přiznat více, než je požadováno.19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 90,60 % uplatňovaného nároku (15 000 z 16 558) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 81,20 % (90,60 – 9,40).20. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudní poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 315 Kč, tedy v celkové výši 2 615 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů částku 2 123,40 Kč (81,20 % z 2 615).21. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 2 odst. 1 uváděné vyhlášky, tedy ve výši vypočtené shora.