47 C 176/2025-39 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 30 782 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci jsou manželé, avšak žijí každý svým způsobem života, manželství neplní svůj účel a žalovaná podala dne , datum, návrh na rozvod manželství. Účastníci nicméně společně (se svými nezletilými dětmi) bydlí, přičemž úhrady plateb spojených s užíváním bytu hradí pouze žalobce, zatímco žalovaná na těchto nákladech nijak nepřispívá. Konkrétně jde o platbu 7 706 Kč měsíčně. Podle žalobce by bylo spravedlivé, aby se žalovaná na nákladech podílela, a požaduje proto úhradu jedné poloviny této částky, tedy 3 853 Kč měsíčně, za období od dubna 2025, tj. ke dni podání žaloby 23 118 Kč. Dále požaduje vrácení částky odpovídající přeplatku za rok , Anonymizováno, ve výši 7 664 Kč, který byl vrácen žalované. Žalovaná celkovou částku 30 782 Kč na výzvu žalobce neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že účastníci jsou dosud manželé a jejich společné jmění nebylo nikdy zúženo. Platby na společné bydlení byly hrazeny z prostředků náležejících do společného jmění manželů. Stejně tak případný přeplatek by připadl do společného jmění manželů. Žalobci tak vůči žalované coby manželce nemohl vzniknout jakýkoli nárok. Navrhla proto, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Společnost , právnická osoba, ., vystavila na jméno žalobce jako zákazníka fakturu za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , vchod č. , hodnota, , 5. podlaží, byt č. , hodnota, , s přeplatkem 407 Kč (řádná faktura za elektřinu, zákaznický účet , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Výše předepsané měsíční úhrady spojené s užíváním bytové jednotky činí 6 191 Kč (předpis měsíčních úhrad na náklady spojené se správou domu a plnění poskytovaných s užíváním jednotky). V souvislosti s užíváním bytu za období leden , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, vznikl přeplatek ve výši 7 164 Kč (vyúčtování příspěvku na správu domu a pozemků a nákladů záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním objektu za uvedené období).4. Z úřední činnosti je soudu známo, že manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni , datum, (právní moc rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, ). Ze shodných tvrzení účastníků při jednání dne , datum, soud vzal dále za prokázané, že od rozvodu manželství jsou náklady na společné bydlení hrazeny poměrně.5. Žalobce byl dále soudem při jednání konaném dne , datum, poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a důkazy k prokázání, že provedené platby uplatněné dle žaloby byly vynaloženy z jeho výlučných prostředků, a nikoli ze společného jmění manželů, případně že společné jmění manželů bylo modifikováno, respektive zúženo. Žalobce k tomuto uvedl, že společné jmění manželů zúženo ani zrušeno nebylo. K poučení soudu žalobce uvedl, že nemá dalších důkazních návrhů.6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, . Uzavřením manželství vzniklo mezi manželi společné jmění manželů, které nebylo následně zrušeno ani jinak modifikováno. Žaloba byla v dané věci podána dne , datum, , tedy za trvání manželství. Dle shodných tvrzení spolu účastníci žili v době před rozvodem ve společném bytě. Žalobce během společného soužití hradil náklady spojené s bydlením a náklady spojené se správou domu ve výši 7 706 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalované byl vrácen přeplatek ve výši 7 664 Kč. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav věci posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).8. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. se tímto zákonem řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, není‑li dále stanoveno jinak; jejich vznik a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o. z. se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy, ledaže se strany dohodly, že se budou řídit zákonem novým.9. Společné jmění manželů zaniká ze zákona dnem zániku manželství, tedy dnem právní moci rozsudku o rozvodu (srov. § 708 občanského zákoníku). V projednávané věci došlo k rozvodu manželství ke dni , datum, a do této doby trvalo společné jmění účastníků v zákonném rozsahu (§ 709 a násl. občanského zákoníku).10. Jestliže zaniklo manželství účastníků, zaniklo i jejich společné jmění, které podle § 700 a násl. o. z. tvoří mimo jiné majetek nabytý některým z manželů nebo oběma manželi za trvání manželství, jakož i závazky vzniklé za trvání manželství, s výjimkou závazků uvedených v zákoně. Podle § 737 občanského zákoníku se po zániku společného jmění provede jeho vypořádání, při němž se vychází ze zásady rovnosti podílů a rovnosti závazků vzniklých za trvání manželství. Zánik společného jmění se však časově nekryje s jeho vypořádáním, které může být provedeno dohodou, rozhodnutím soudu nebo tzv. fikcí.11. Předmětem řízení byla částka 30 782 Kč představující přeplatek za elektřinu ve výši 7 664 Kč vyplacený žalované a dále částka 23 118 Kč jako jedna polovina z měsíční částky 7 706 Kč za období od dubna , Anonymizováno, do září , Anonymizováno, , tedy za 6 měsíců. V řízení bylo prokázáno, že ke dni podání žaloby byli účastníci manželé, bydleli ve společném bytě a náklady spojené s jeho užíváním hradil žalobce.12. Žalobce byl poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a důkazy k prokázání, že jím tvrzené platby byly vynaloženy z jeho výlučných prostředků, nikoli ze společného jmění manželů, případně že společné jmění manželů bylo zúženo. Žalobce však netvrdil ani neprokázal existenci jiného než zákonného režimu společného jmění, ani že by šlo o jeho výlučné prostředky ve smyslu § 709 odst. 1 o. z. K dotazu soudu naopak potvrdil, že společné jmění manželů nijak modifikováno nebylo a prostředky, kterými hradil náklady, nebyly vynaloženy z jeho výlučného majetku, který by byl ve smyslu § 709 občanského zákoníku vyloučen ze společného jmění.13. Ze shodného prohlášení účastníků vyplývá, že jejich společné jmění dosud nebylo vypořádáno žádným zákonem předpokládaným způsobem, a to ani částečně. V řízení nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by manželé uzavřeli dohodu ve smyslu § 735 o. z., která by upravovala nakládání s majetkem a hospodařením do rozvodu. Použijí se proto zákonná ustanovení o společném jmění manželů. Soud tedy dospěl k závěru, že úhrady žalobce představovaly výdaje vynaložené v rámci společného bydlení manželů, a proto šly k tíži společného jmění. Stejně tak přeplatky vzniklé z vyúčtování služeb a dodávek energií spojených s užíváním bytové jednotky jsou příjmem náležejícím do společného jmění manželů, neboť jde o majetkový prospěch získaný za trvání manželství.14. Podle § 713 a násl. o. z. náleží práva a povinnosti týkající se společného jmění oběma manželům společně a nerozdílně, a stejně jsou společně a nerozdílně zavázáni z právních jednání týkajících se společného jmění. Požadavek žalobce na úhradu části nákladů v období od přípravy rozvodu až do rozvodu, bez existence dohody o hospodaření mezi manželi, není opodstatněný. Takový postup obchází občanský zákoník ve shora citovaných ustanoveních a ve svých důsledcích vede k rozšiřování sporů namísto komplexního vypořádání společného jmění.15. V projednávané věci se žalobce vypořádání společného jmění nedomáhá, ale požaduje úhradu poloviny plnění, která zaplatil za závazky vzniklé za trvání manželství, spadající však do společného jmění, které dosud nebylo vypořádáno. To za shora uvedeného není možné. Veškerá plnění poskytnutá žalobcem budou zohledněna buď v dohodě účastníků o vypořádání společného jmění, nebo v rozhodnutí soudu, bude‑li vypořádání navrženo. Rozvedený manžel není oprávněn požadovat po druhém manželu v době mezi přípravou rozvodu a rozvodem zaplacení části závazků vzniklých za trvání manželství, ačkoliv je v tomto období hradil sám. Za této situace soud uzavírá, že úhrady za užívání společného bytu i přeplatky z vyúčtování služeb představují majetkové hodnoty náležející do společného jmění manželů. Žaloba je proto nedůvodná a soud jí výrokem I. tohoto rozsudku zamítnul.16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 10