ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2026:47.C.96.2025.1 Datum: 2026-05-14 Předmět: určení dědického práva Ustanovení: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 469a z. č. 89/2012 Sb. neplatnost právního jednánídokazovánísvědeknáhrada nákladůvyděděníexceszvýšení výživnéhonáklady řízenívýživnénotářský zápismajetekdědické řízenízávěť
O co šlo: určení dědického práva (§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 4)
1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá určení, že je dědičkou zůstavitele ze zákona. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že byla na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, vyzvána k podání žaloby na určení dědického práva proti žalované jako závětní dědičce po zůstaviteli Ing. , jméno FO, , jenž zemřel dne , datum, a byl v době smrti ženatý se žalovanou, přičemž žalobkyně je jeho jediným potomkem. Zůstavitel pořídil dvě závěti z let , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jimiž jako jedinou univerzální dědičku povolal žalovanou (s ustanovením náhradního dědice ve druhé závěti), a dále listinu o vydědění z roku , Anonymizováno, , jíž žalobkyni vydědil s odkazem na její údajný nezájem a neposkytnutí pomoci. Žalobkyně tato tvrzení zpochybňuje s tím, že zůstavitel rodinu opustil již v roce , Anonymizováno, , kdy byla nezletilá a objektivně neschopná mu poskytovat jakoukoli pomoc, přičemž následně sám dlouhodobě neprojevoval o žalobkyni zájem ani neplnil řádně vyživovací povinnost; absence kontaktu tak byla důsledkem jednání zůstavitele, nikoli žalobkyně. Dovozuje proto, že zákonné důvody vydědění podle tehdy účinného § 469a občanského zákoníku naplněny nebyly, a listina o vydědění je tak neplatná pro rozpor se zákonem. Současně namítá, že i obě závěti jsou neplatné, neboť se příčí dobrým mravům, když bez legitimního důvodu zcela vylučují jediného potomka ve prospěch manželky zůstavitele, přičemž motivace zůstavitele vycházela mimo jiné z jeho osobních křivd nesouvisejících s osobou žalobkyně. Žalobkyně proto uzavírá, že všechna pořízení pro případ smrti jsou neplatná a dědické právo je třeba posoudit podle zákonné posloupnosti, v níž by jí jako dítěti zůstavitele náleželo dědictví spolu s manželkou zůstavitele rovným dílem.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že považuje za nesporné, že byla manželkou zůstavitele a že žalobkyně je jeho jedinou dcerou, současně však plně uznává a hájí všechna zůstavitelova pořízení pro případ smrti jako platná, učiněná svobodně, vážně a po právní poradě. Nároky žalobkyně odmítá s tím, že důvody vydědění byly dány, neboť žalobkyně po dosažení dospělosti po roce , Anonymizováno, po dlouhou dobu neprojevovala o zůstavitele žádný zájem, sama jej nekontaktovala, neinformovala jej o zásadních životních událostech a nevyvinula žádnou snahu o obnovení vztahů, a to ani poté, co měla indicie o jeho vstřícném postoji; naopak zůstavitel podle jejího tvrzení kontakt inicioval. Žalovaná zdůrazňuje, že takové jednání naplňuje zákonný důvod vydědění dle tehdy účinné právní úpravy, přičemž s odkazem na judikaturu a přechodná ustanovení občanského zákoníku dovozuje, že existence důvodu vydědění musí být posuzována i k okamžiku smrti zůstavitele, kdy nepochybně trvala. Současně rozporuje tvrzení žalobkyně o jejích nepříznivých poměrech po odchodu zůstavitele jako nedoložená a irelevantní. Ve vztahu k závětím žalovaná uvádí, že jejich obsah i forma plně odpovídají zákonným požadavkům, že zůstavitel byl oprávněn se svým majetkem volně disponovat a případné zvýhodnění jednoho z dědiců či opomenutí potomka samo o sobě nezakládá rozpor s dobrými mravy ani neplatnost právního jednání, přičemž zůstavitelovo přesvědčení o důvodnosti vydědění žalobkyně bylo v závětích opakovaně potvrzeno. Uzavírá proto, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně neplatnosti vydědění či závětí, a navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení.3. Soud ve věci provedl následující důkazy:4. Z opisu listiny o vydědění (čl. 4 spisu) soud vzal za prokázané, že zůstavitel vydělil žalobkyni dne , datum, . Jako důvod uvedl, že v průběhu rozvodu a po něm byl vystaven pomluvám a psychickému nátlaku s cílem jej zdiskreditovat, přičemž žalobkyně jako dcera v uvedeném vystupovala jako svědek. Po rozvodu dcera odmítla kontakt. Od roku , Anonymizováno, ke kontaktu nedošlo, a to ani přes výzvy, přitom výživné bylo řádně hrazeno. Dále jako důvod zůstavitel uvedl křivé obvinění ze společného , podezřelý výraz, styku a výpovědi u , podezřelý výraz, . Dále uvedeno, že zůstavitel o všem znovu přemýšlí po dalších , Anonymizováno, letech v , Anonymizováno, letech a uvádí, že dcera o něj nejevila žádný zájem, o jeho život, ani zdraví.5. Z opisu notářského zápisu ze dne , datum, , NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (čl. 5 spisu), soud vzal za prokázané, že zůstavitel prostřednictvím notáře sepsal závěť, v rámci které povolal za dědičku žalovanou. Dáno v rámci závěti rovněž učinil prohlášení, že byla sepsána listina o vydědění dne , datum, , přičemž tato zůstává v celém rozsahu v platnosti.6. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , (čl. 6 spisu) soud vzal za prokázané, že žalobkyně byla odkázána na civilní řízení, aby podala žalobu, že je dědičkou zůstavitele. Žalobkyně byla v rámci dědického řízení seznámena s listinami pořízenými zůstavitelem, tyto však považovala za neplatné pro rozpor s dobrými mravy.7. Z opisu notářského zápisu ze dne , datum, , NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (čl. 7 spisu), soud vzal za prokázané, že zůstavitel prostřednictvím notáře sepsal závěť, která se obsahově neliší od závěti předcházející, pouze byl doplněn náhradní dědic, a to nadace , jméno FO, .8. Z protokolu z jednání u Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, (čl. 34 spisu) soud vzal za prokázané, že žalobkyně u předmětného jednání vypovídala jako svědkyně. Žalobkyně vypovídala k užívání chaty.9. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, (čl. 37) spisu, soud vzal za prokázané, že mezi zůstavitelem a matkou žalobkyně byl uzavřen smír ohledně vypořádání majetku.10. Z potvrzení mzdové účtárny , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, (čl. 39 spisu) soud vzal za prokázané, že zůstavitel Ing. , jméno FO, již počátkem ledna , Anonymizováno, požádal o pravidelné provádění srážek ze mzdy ve výši 900 Kčs měsíčně na úhradu výživného pro svou dceru , Anonymizováno, , zasílané od února , Anonymizováno, na adresu její matky; současně tento požadavek uplatnil i v rámci svého daňového prohlášení. Potvrzení dále uvádí, že k opomenutí srážky za leden , Anonymizováno, došlo pouze z technických důvodů při zavádění nového mzdového systému, přičemž zůstavitel tento nedostatek napravil jednorázovou úhradou poštovní poukázkou dne , datum, , a od března , Anonymizováno, bylo výživné pravidelně sráženo ze mzdy a poukazováno oprávněné osobě.11. Z potvrzení ze dne , datum, (čl. 39, strana druhá) soud vzal za prokázané, že zůstavitel Ing. , jméno FO, i v roce , Anonymizováno, plnil svou vyživovací povinnost vůči dceři , Anonymizováno, řádně a pravidelně, a to na základě vlastního písemného požadavku adresovaného zaměstnavateli, přičemž výživné bylo měsíčně poukazováno ve výši 950 Kč. Tato skutečnost dokládá, že zůstavitel aktivně zajišťoval úhradu výživného prostřednictvím mzdové účtárny a že plnění této povinnosti mělo soustavný a kontinuální charakter.12. Z listiny ze dne , datum, (čl. 40 spisu) vzal soud za prokázané, že zůstavitel krátce po odchodu ze společné domácnosti aktivně usiloval o získání svých osobních dokladů, které zůstaly u jeho tehdejší manželky, a opakovaně ji vyzýval k jejich zaslání, přičemž svůj požadavek formuloval naléhavě s odkazem na potřebu dalšího osobního a profesního rozvoje; z listiny tak vyplývá existence komunikace mezi bývalými manžely a řešení praktických záležitostí souvisejících s jejich rozchodem.13. Z listiny ze dne , datum, pak soud vzal za prokázané, že zůstavitel byl vyrozuměn o zaslání dokladů.14. Z listiny ze dne , datum, soud vzal za prokázané, že zůstavitel převzal od žalobkyně za přítomnosti svědka další doklady.15. Z rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, o rozhodnutí zrušení práva společného užívání ke družstevní garáži soud vzal za prokázané, že žalobkyně v dané věci vypovídala a účastnila se soudního sporu.16. Z dopisu ze dne , datum, soud vzal za prokázané, že zůstavitel byl požádán, aby nechodil k bytu žalobkyně a její matky, neboť žalobkyně z toho utrpěla nervový šok.17. Z výpovědi svědka JUDr. , jméno FO, soud vzal za prokázané, že svědek se zůstavitelem Ing. , jméno FO, udržoval kontakt pouze krátkodobě v roce , Anonymizováno, v souvislosti s jeho právním zastupováním ve sporu o vypořádání majetkových poměrů mezi manžely, přičemž jejich vztah byl čistě pracovního charakteru a trval přibližně tři až čtyři měsíce. Svědek potvrdil, že vztahy mezi zůstavitelem a jeho tehdejší manželkou byly silně konfliktní, zůstavitel nemohl bydlet ve společné domácnosti a při snaze vyzvednout si osobní věci postupoval obezřetně, dokonce za přítomnosti svědka z obavy z konfliktu. Ve vztahu k žalobkyni svědek uvedl, že zůstavitel o dceru stál, měl k ní citový vztah a usiloval o kontakt, avšak podle jeho sdělení byl ze s