8 C 217/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 28. 1. 2025 byla mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 500 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedený v článku IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny měsíční splátkou 4 875 Kč k patnáctému dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 2. 2025. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první upomínku ze dne 20. 2. 2025, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a žalobce přistoupil k zesplatnění celého úvěru, představující zesplatněnou jistinu a náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. První jednání bylo nařízeno na den 23. 2. 2026. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř., přičemž žalobce se podáním dne 18. 11. 2025 omluvil a žalovaný se k jednání neomluvil a nepožádal o jeho odročení.4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Dne 28. 1. 2025 uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 500 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly poskytnutí neúčelového hotovostního úvěru. Podmínky úvěru byly sjednány tak, že částka bude poskytnuta žalované straně do 10 dnů od účinností smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců. Taková částka byla splatná ke dni 15. 1. 2026. Zápůjční úroková sazba byla uplatněna jako měsíční a její výše byla 25 % měsíčně. Roční procentní sazba nákladů za spotřebitelský úvěr činí 1356 % ročně. Žalovaný v termínu obdržel žalovanou částku, avšak splátky úvěru, které měly být hrazeny v měsíčních splátkách 4 875 Kč k patnáctému dni každého kalendářního měsíce, žalovaný nehradil. Z přílohy jednak v této smlouvě pak byly zjištěny předsmluvní prověření žalovaného, kdy bylo zjištěno, že se nenachází v procesu insolvence, není proti němu vedena aktivní exekuce. Nemá záznam v registru SOLUS. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného 40 000 Kč. Náklady na bydlení tvořili částku 12 000 Kč. Náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti 5 800 Kč.5. Z dopisu nazvaného předžalobní výzva zesplatnění úvěru, bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil celou zbývající část dluhu a vyzval žalovaného k úhradě této částky.6. Z dalších upomínek bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně upomínán, avšak částku neuhradil.7. Soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech v shora uvedených důkazech. Za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil a žalobou uplatněný nárok nijak nesporoval a netvrdil uhrazení dlužné částky.8. Po právní stránce posoudil tento skutkový stav následovně.9. Na projednávanou věc byly použity ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.10. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 19 500 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet. To částka 4 875 Kč k patnáctému dni každého měsíce, přičemž žalovaný úvěr nesplácel. Protože žalobkyně vystupovala jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své podnikatelské činnosti prováděné samostatně, soustavně a na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku a žalovaný vystupoval podle § 419 občanské zákoníku jako spotřebitel, jde proto podle § 1810 občanského zákoníku o spotřebitelskou smlouvu. Tato smlouva je smlouva formulářového typu, kdy jde o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel, jakožto slabší strana, nemá možnost tyto podmínky ovlivnit.11. Podle shora uvedených skutečností soud považuje smlouvu o poskytnutí úvěru za neplatnou. Vzhledem k určení výše RPSN, které dle smlouvy činí 1356 % ročně (25 % měsíčně § 133 zákona o spotřebitelském úvěru). Z databáze ARAD je zřejmé, že průměrné RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem činil v lednu roku 2025 částku 9,86 % ročně. Toto číslo bylo ve smlouvě mnohonásobně překročeno oproti obvyklé výši RPSN u úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Soud má za to, že takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž neplatná podle § 588 občanského zákoníku ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry v poměru peněžního ústavu (rozhodnutí NS , Anonymizováno, ).12. Z žaloby je zřejmé, že žalobce nepožadoval zaplacení úroku z prodlení podle smlouvy, ale pouze podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši platné pro první pololetí roku 2025 (tj. o 12 % ročně). Dále jsou přiznal žalobci náklady s upomínáním ve výši 1 000 Kč a žalobě tak zcela vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšnému žalobci částku nákladů řízení ve výši 9 350 Kč. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 820 Kč a nákladů zastoupeních advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu ve výši 19 500 Kč ze stávající z částky 1 900 Kč, za každý ze tří úkonů (tj. příprava a převzetí, podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a tří paušálních náhrad po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 050 Kč ve výši 1 480,50 Kč.14. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1. věta první povinnost žalovaného k náhradě nákladů k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř