9 C 122/2020-47 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že žalobce byl zaměstnancem žalované jako řidič mezinárodní kamionové dopravy na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum] dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]. Ačkoli tato dohoda neobsahuje žádné ujednání, které by žalovanou opravňovalo strhnout žalobci mzdu, přesto žalovaná provedla srážku ze mzdy žalobce za měsíc květen 2019, a to ve výši [částka]. Takovýto postup je nezákonný, proto žalobce vyzval žalovanou k vrácení této částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná proti žalobě namítala, že částka, kterou žalobci strhla ze mzdy za květen 2019, odpovídá majetkové škodě, kterou žalobce způsobil žalované v době, kdy pro ni pracoval. Jde o tři dílčí škody, a sice škoda na telefonu Huawei Y6 ve výši [částka], dále škoda na vozidle [registrační značka], a to poškození blatníku a světla ve výši [částka] a další škoda na voze [registrační značka] vzniklá ze střetu se zvěří ve výši [částka]. Žalobce všechny škody uznal písemně co do důvodu i výše ještě před skončením pracovního poměru. Nezávisle na skončení pracovního poměru se žalobce zavázal celkovou škodu zaplatit nejpozději do [datum], a to formou srážky ze mzdy za květen 2019 a na tomto způsobu náhrady škody se se žalovanou vzájemně dohodli. Škody uplatnila žalovaná bezodkladně poté, co si věci převzala od žalobce zpět, kdy klíče od vozidla [registrační značka] [číslo] a telefon byly žalobci odebrány dne [datum] z bezpečnostních důvodů poté, co žalobce nepřišel dva dny do práce. 3. Z listiny nazvané dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této listině je uvedeno jednak, že je to výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení pracovní kázně, když se žalobce bez omluvy nedostavil do zaměstnání ani dne [datum] ani dne [datum], dále je uvedeno, že pracovní poměr skončí dnem [datum], dále je uvedeno, že tato dohoda se podepisuje dne [datum], dále je uvedeno, že zaměstnanec svým jednáním způsobil zaměstnavateli škody na vozidle viz„ uplatnění nároku na náhradu škody“, a že se zavazuje zaplatit„ všechny uvedené škody“. 4. Z výplatní pásky založené na č. l. 22 bylo zjištěno, že ze mzdy žalobce za květen 2019 byla sražena částka [částka]. 5. Z předžalobní výzvy včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobce dopisem ze dne [datum] (prostřednictvím svého právního zástupce) vyzval žalovanou k vrácení částky [částka] ve lhůtě do 1 týdne od doručení výzvy, tento dopis byl žalované doručen dne [datum]. 6. Z listiny nazvané uplatnění nároku na náhradu škody založené na č. l. 12 bylo zjištěno, že žalovaná adresovala žalobci listinu, v níž je uvedeno mimo jiné Vaším jednáním mi byla způsobena majetková škoda v celkové výši [částka] bez DPH. Nárok na náhradu škody požaduji v plné výši. Uvedenou škodu jste způsobil při řízení svěřeného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. 7. Z listiny nazvané uplatnění nároku na náhradu škody založená na č. l. 13 bylo zjištěno, že tato listina vyhotovená žalovanou a adresovaná žalobci obsahuje mimo jiné text: Vaším jednáním byla způsobena majetková škoda v celkové výši [částka] bez DPH. Nárok na náhradu požaduji v plné výši. Uvedenou škodu jste způsobil při poškození skla svěřeného telefonu Huawei Y6. 8. Z listiny nazvané uplatnění nároku na náhradu škody založené na č. l. 14 nebylo zjištěno ničeho, neboť text této listiny je zcela nečitelný. 9. Z korespondence založené na č. l. 19 a 20 bylo zjištěno, že žalobce oznámil [obec] pojišťovně škodu na vozidle vzniklou dne [datum] střetem se zvěří a [ulice] pojišťovna k tomu žalobci sdělila, že mu pojistné plnění nevyplatí, protože není viníkem škody. 10. Podle § 146 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) platí, že srážky ze mzdy smějí být provedeny jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nebo k uspokojení závazků zaměstnance. 11. Podle § 147 odst. 3 zákoníku práce platí, že srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 146 písm. b). 12. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy z [datum], pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni [datum] a tedy pracovní poměr trval od [datum] do [datum]. Žalovaná strhla žalobci z výplaty mzdy za měsíc květen 2019 srážku ve výši [částka], ačkoli o srážkách ze mzdy nebyla mezi stranami uzavřena žádná dohoda. 13. Právní jednání, jehož obsah je zachycen v listině nazvané rozvázání pracovního poměru z [datum] je absolutně neplatné. V listině je totiž uvedeno jednak, že žalovaná dává žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení pracovní kázně (když se žalobce bez omluvy nedostavil do zaměstnání ani dne [datum] ani dne [datum]), jednak, že pracovní poměr skončí dnem [datum] a jednak, že tato dohoda se podepisuje dne [datum]. Dále je uvedeno, že zaměstnanec svým jednáním způsobil zaměstnavateli škody na vozidle viz„ uplatnění nároku na náhradu škody“, a že se zavazuje zaplatit„ všechny uvedené škody“. Z uvedeného vyplývá, že tato listina je zjevně antedatována, neboť je podepsána dne [datum], ačkoli je v ní uvedeno, že se zaměstnanec nedostavil do práce dne [datum] (což je den po podpisu listiny). Je tedy zřejmé, že chybí náležitost vážnosti projevu vůle a navíc není jednoznačné, zda se jedná o výpověď z pracovního poměru, nebo o dohodu o skončení pracovní poměru, což způsobuje zjevnou neurčitost právního jednání. Přitom neurčitost tak zásadního právního jednání, jakým je právní jednání směřující k rozvázání pracovního poměru, narušuje základní požadavek právní jistoty v právních vztazích, a proto zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (když požadavek právní jistoty je jednou z podstatných hodnot, které chrání veřejný pořádek – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018 sp. zn. 21 Cdo 2576/2018). Dále, pokud je v této listině uvedeno, že zaměstnanec svým jednání způsobil zaměstnavateli„ škody na svěřeném vozidle“ (z kteréžto formulace vyplývá, že je míněno jedno vozidlo) viz„ Uplatnění nároku náhradu škody“ (přičemž z této formulace není zřejmé, zda je odkazováno na pouze jedno„ Uplatnění nároku na náhradu škody“ nebo na více„ Uplatnění“, a pokud bylo míněno vícero„ Uplatnění“, tak není zřejmé, na jaké konkrétní„ Uplatnění nároku na náhradu škody“ je odkazováno), a že se zavazuje zaplatit„ všechny uvedené škody“, tak toto je rovněž zcela neurčité, neboť tyto škody nejsou nijak specifikovány, když listina, na kterou je odkazováno (Uplatnění nároku na náhradu škody) není žádným způsobem identifikována, a to ani datem vyhotovení, ani jinak, a u škody na svěřeném vozidle není uvedeno, o jaké vozidlo se má jednat. Z uvedených důvodů je proto třeba tuto listinu, resp. právní jednání obsažené v této listině, posoudit jako absolutně neplatné. 14. Žalovaná neprokázala, že srážka z platu byla provedena v souladu s ustanovením § 146 písm. b) ve spojení s § 146 odst. 3 zákoníku práce. Pokud žalovaná dovozovala, že oprávnění strhnout žalovanou částku z titulu náhrady škody ze mzdy žalobce zakládá listina nazvaná rozvázání pracovního poměru, je nutno vzhledem k absolutní neplatnosti právního jednání obsaženého v této listině uzavřít, že existence dohody o tom, že náhrada škody může být zaměstnanci stržena z platu, prokázána nebyla, když žalovaná ani ničeho netvrdila, že by se (popřípadě i jiným způsobem) se žalobcem o provedení srážky z platu dohodla. Navíc nebyl prokázán ani závazek žalobce zaplatit žalované částku [částka]. Z absolutní neplatnosti právního jednání obsaženého v listině nazvané rozvázání pracovního poměru vyplývá, že touto listinou (ani ve spojení s ostatními listinnými důkazy) nebyla prokázána existence dohody účastníků o tom, že žalovaná je oprávněna provést ze mzdy žalobce srážku částky [částka]. Žalovaná sice navrhovala k prokázání vzniku škody, její výše a zaviněného porušení povinnosti žalobce v příčinné souvislosti se vzniklou škodou (poté, co byla u ústního jednání poučena) provedení dalších důkazů, a to výslech svědka [příjmení], účastnický výslech žalobce a SMS komunikaci žalobce se žalovanou, avšak vzhledem k tomu, že neprokázala existenci dohody o provedení srážky ze mzdy, bylo nadbytečné tyto důkazy směřující k prokázání nároku na náhradu škody provádět, když žalovaná ani po poučení podle § 118a o. s. ř. žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že mezi stranami byla uzavřena dohoda o tom, že byla oprávněna srazit žalobci k náhradě škody částku [částka], nenavrhla. 15. Za situace, kdy žalovaná strhla žalobci z platu [částka] bez toho, aby k tomu byla oprávněna, dostalo se jí na úkor žalobce bezdůvodného obohacení v této výši. Žalobce vyzval žalovanou k vrácené nezákonně stržené částky a v předžalobní výzvě stanovil žalované lhůtu k zaplacení jeden týden od doručení. Tato výzva byla žalované doručena dne [datum], proto splatnost nastala dne [datum].