12 C 303/2020-34 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 3 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč s odůvodněním, že žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek ve stanovené výši, přičemž žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a tím mu vznikla ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence vedenou žalobkyní. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1. 5. 1995. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období od roku 2017 do roku 2020 v celkové výši 3 780 Kč, proto se žalobce domáhá zaplacení zákonných poplatků proti žalovanému, a to ve smyslu § 10 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění. 2. Ve věci byl podán platební rozkaz, proti němuž byl podán odpor žalovaným s odůvodněním, že žalovaný neuznává nárok žalobce, s tím, že z důkazů předložených žalobcem není prokázáno, že by se žalovaný k televiznímu poplatku, který žalobce požaduje zaplatit, přihlásil, a to jakoukoliv listinou opatřenou jeho vlastnoručním podpisem. Žalovaný dále uvedl, že změnil trvalý pobyt a na jeho novou adresu mu nebyly žádné výzvy k platbě televizních poplatků doručovány, ačkoliv jsou [obec] poště údaje o trvalých pobytech osob známy z centrální evidence obyvatel. Žalovaný tedy o údajné pohledávce žalobce a doručení žaloby nevěděl. Domácnost žalovaného není po přestěhování vybavena žádným příjímacím zařízením, které by bylo schopno přijímat televizní signál. Žalovaný tak dlouhodobě nenaplňuje podmínky zákona č. 348/2005 Sb. o televizních a rozhlasových poplatcích, proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 3. Z výzvy žalobce vůči žalovanému ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 6 042 Kč, a to na adresu [adresa žalovaného], jako dlužník televizních poplatků. 4. Z potvrzení České pošty, s. p., je potvrzeno, že údaje uvedené na potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků výpis z evidence České pošty odpovídají vedeným záznamům v databázi a veškeré údaje poskytnuté poplatníkem jsou převáděny do elektronické podoby a v této formě následně předávány České televizi. 5. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizního poplatku výpisu z evidence České pošty, s. p., ze dne 16. 9. 2020 bylo zjištěno, že ke spojovacímu číslu [číslo] žalovaného [celé jméno žalovaného] na adrese [adresa žalovaného], došlo k přihlášení televizního poplatníka v květnu 1995. 6. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení je zřejmé, že tento činí 633,02 Kč. 7. Žalovaný při jednání uvedl, že hradil televizní poplatek až do doby, kdy se přihlásila manželka, a to na adres [adresa], následně od roku 2016 nevlastní žalovaný žádný televizní přijímač, tento zůstal manželce, která za něj hradí dál televizní poplatek, a žalovaný nyní bydlí na adrese [obec a číslo], kde nevlastní žádný televizní přijímač. Žalovaný uvedl, že je ochoten uhradit dlužnou částku za poplatky, které nejsou zaplacené, a to částku 3 780 Kč, ale nikoli další poplatky ve věci. 8. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění je-li poplatníkem fyzická osoba je televizní poplatek splatný nejpozději do 15 dne každého kalendářního měsíce, první platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatel nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15 dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Podle § 10 zák. [číslo] nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, jakožto provozovatele vysílání zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. Z ustanovení § 8 odst. 8 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění je zřejmé, že z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, byl osvobozen podle § 4 odst. 1, neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností, odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců případně dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti, a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. Podle § 8 odst. 6 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby změny ve skutečnostech uvedených v odst. 3-5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. 11. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný se stal poplatníkem podáním přihlášky dle potvrzení České pošty v květnu 1995 ve smyslu § 3 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění. Žalovaný neuhradil za období od roku 2017 do roku 2020 částku v celkové výši 3 780 Kč při výši poplatků 135 Kč měsíčně, k jejímuž zaplacení byl vyzván, jak je zřejmé z výzvy z 12. 3. 2020. 12. Soud má na základě zjištěného skutkového stavu za to, že žalovaný, který se stal poplatníkem ve smyslu § 3 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění, neplnil řádně svou zákonnou povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, a to dle § 7 odst. 2, 3 zák. č. 348/2005 Sb. v platném znění, a proto soud shledal žalobu žalobce důvodnou, neboť ve smyslu § 10 zák. č. 248/2005 Sb. v platném znění žalovaný nezaplatil jako poplatník včas televizní poplatek, ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, kterým je žalobce, a je tak povinen uhradit žalobci nejen dlužnou částku, ale i úroky z prodlení. Žalobce proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 3 780 Kč na dlužném televizním poplatku podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 633,02 Kč podle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, jak je uvedené ve výroku I. rozsudku shora. 13. Argumentaci žalovaného, že nebyl obesílán na adresu z centrální evidence obyvatel a že nevlastní již dlouhou dobu po přestěhování do jiného bydliště žádný přijímač schopný přijímat televizní signál, soud nepovažuje za důvodnou, neboť ve smyslu § 8 odst. 6 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění je povinen poplatník písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, případně pověřené osobě, změny ve skutečnostech uvedených v ustanovení § 8 odst. 3 až 5 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění do 15 dnů ode dne, kde změna nastala, a to platí i pokud byly splněny podmínky § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění o povinnosti odhlásit se poplatníka, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona. Žalovaný neoznámil žalobci žádnou změnu adresy ani to, že by přestal být poplatníkem ve smyslu § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění, a proto námitky žalovaného nebylo možné zohlednit a žalobě bylo vyhověno tak, jak je uvedeno shora v odůvodnění. 14. Náklady řízení by činily ve smyslu § 142 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci částku 1 726 Kč, když paušální náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné místní hovorné a přepravné podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. za každý úkon právní služby činí 100 Kč, za dva provedené úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) písemné podání soudu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. tak činí náklady spolu se zaplaceným soudním poplatkem podle položky 1 sazebníku poplatků poplatkového zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění částku včetně DPH ve výši 21 % částku ve výši 1 726 Kč. Soud však s ohledem na skutečnost, že žalovaný tvrdil, že se odhlásil v roce 2016 od placení televizního poplatku, ale nemá o tom žádný důkaz, rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byť úspěšný ve věci byl žalobce.