3 C 39/2021-161 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 18 595,32 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 10. 7. 2017 uzavřela se žalovaným [anonymizováno 5 slov] [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč Součástí smlouvy byly též [ulice] podmínky [anonymizována dvě slova] revolvingový spotřebitelský úvěr – půjčka po ruce. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], prostřednictvím kterého žalovaný opakovaně čerpal úvěr. Dne 10. 7. 2017 načerpal žalovaný celkem 20 000 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v minimálních měsíčních splátkách ve výši 750 Kč splatných vždy k 10 dni příslušného kalendářního měsíce. Ve smlouvě byl též sjednán úrok z úvěru ve výši 10,90 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně ke dni 10. 2. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 887,32 Kč, dlužných poplatků ve výši 708 Kč a příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku. Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 4. 1. 2021, dluh doposud nezaplatil. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně v rámci svého písemného podání ze dne 19. 4. 2021 doplnila, že před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prostřednictvím informací zjištěných ze žalobkyni dostupných evidencí a dále ze sdělení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů, ke kterým žalovaný předložil relevantní důkazy. Po zhodnocení všech dostupných informací byla platební kapacita žalovaného vypočtena na částku 1 399,80 Kč měsíčně, přičemž tato byla po zohlednění minimální splátky ve výši 750 Kč měsíčně posouzena jako dostatečná. Dále žalobkyně doplnila, že v rámci smlouvy si žalovaný rovněž sjednal pojištění, za které se zavázal hradit poplatek ve výši 52 Kč měsíčně. Dle platného Sazebníku má pak žalobkyně nárok na poplatek za upomínku ze dne 19. 11. 2019 ve výši 500 Kč. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalovanému, který je občanem [země], ustanoven z důvodu neznámého pobytu žalovaného procesní opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát sídlící v rámci obvodu Okresního soudu v Písku. 4. K ústnímu jednání nařízenému na den 4. 11. 2021 se dostavil pouze opatrovník žalovaného, který ponechal rozhodnutí ve věci zcela na soudu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 5. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedené skutková zjištění: 6. Ze Smlouvy [anonymizována dvě slova] revolvingovém spotřebitelském úvěru – půjčka po ruce [číslo] (dále jen„ smlouva“) ve spojení s Obchodními podmínkami [anonymizována dvě slova] revolvingové spotřebitelské úvěry a Předsmluvními informacemi ze dne 10. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 7. 2017 smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr minimální splátkou ve výši 750 Kč. Dále se žalovaný zavázal hradit částku 52 Kč měsíčně za pojištění pro případ smrti nebo invalidity a pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Celkem tak minimální splátka úvěru činila 802 Kč měsíčně, přičemž veškeré platby byly splatné vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Podle čl. V. bod 2. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na poplatky ve výši 300 Kč za první a další upomínku a ve výši 500 Kč za výzvu. V čl. V. bodě 3. smlouvy pak bylo ujednáno právo žalobkyně na zesplatnění celého úvěru, a to pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakéhokoliv úvěru sjednaného se žalobkyní. Úroková sazba úvěru byla čl. II. bodem 1 písm. e) smlouvy sjednána ve výši 10,90 % ročně. 7. Z výpisu příchozích plateb na běžný účet žalovaného za období květen až červenec 2017 ve spojení s interním schvalovacím protokolem žalobkyně a Informacemi z Credit Bureau (CBCB informací) bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr hodnocením příjmové i výdajové situace žalovaného, přičemž platební kapacita žalovaného byla vypočtena na částku 1 399,80 Kč měsíčně. 8. Z historie účtu ZUV ve spojení s historií úvěru ZUHI bylo zjištěno, že dlužná částka na jistině ke dni 10. 2. 2020 (den zesplatnění) činila 17 887,32 Kč. 9. Z výpisu z účtu za období od 10. 7. 2017 do 31. 7. 2017 bylo zjištěno, že dne 10. 7. 2017 žalovaný vyčerpal částku 20 000 Kč, přičemž tato mu byla převedena na jeho bankovní účet. 10. Z další korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to upomínkami ze dne 19. 9. 2019, 27. 9. 2019, 16. 10. 2019 a 19. 11. 2019, když bylo též zjištěno, že upomínka ze dne 19. 11. 2019 byla žalovanému doručena dne 6. 12. 2019. 11. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 12. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 10. 2. 2020 O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn písemně, a to právě dopisem ze dne 12. 2. 2020, přičemž současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. 12. Z předžalobní upomínky ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne 4. 1. 2021 odeslanou žalovanému dne 5. 1. 2021. 13. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 7. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 30 000 Kč a úrokovou sazbou 10,90 % ročně. K uzavření smlouvy došlo poté, co žalobkyně s odbornou péčí ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný ke dni 10. 7. 2017 vyčerpal úvěrovou částku 20 000 Kč, kterou se podle smlouvy zavázal postupně splácet minimální měsíční částkou ve výši 802 Kč (z toho 750 Kč splátka úvěru, 52 Kč pojištění) splatnou vždy k 10. dni kalendářního měsíce. Účastníci ve smlouvě sjednali nárok žalobkyně pro případ prodlení žalovaného na vyúčtování poplatku za první a další upomínku ve výši 300 Kč a za výzvu ve výši 500 Kč. Dne 10. 2. 2020 přistoupila žalobkyně v souladu s čl. V. bod 3. k zesplatnění celého úvěru, přičemž k danému dni činila dlužná jistina úvěru částku 17 887,32 Kč. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno, tento však dlužnou částku včetně poplatků v celkové výši 18 595,32 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, které žalobkyně následně částečně kapitalizovala ke dni 12. 1. 2021, nezaplatil ani přes četné upomínky a předžalobní výzvu ze dne 4. 1. 2021. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem [země], musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť smlouva o úvěru byla uzavřena v České republice, konkrétně v Písku. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české. 15. Při rozhodování o žalobě vycházel soud zejména z obsahu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), podle jehož ust. § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), podle jehož ustanovení § 86 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že se žalovaným platně uzavřela smlouvu o úvěru, když prokázala, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to v případě dlužné jistiny ve výši 17 887,32 Kč podle § 2395 o. z. ve spojení s § 86 zákona č. 257