4 C 131/2021-15 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že žalovaný dne 28. 4. 2021 cestoval veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní – [anonymizováno] linkou [anonymizováno], když cestoval bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl v 8:56 hodin kontrolován revizorem s tím, že o provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo]. Za této situace žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem částku 1 524 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvu k úhradě nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost žalovanému. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný v předmětný den skutečně cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 5. V právní rovině soud konstatuje, že účastníci uzavřeli řádnou smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ zákon o drahách”). Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách. Dle § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Výše jízdného vyplývá z platného Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy. Výše přirážky k jízdnému pak vyplývá z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID žalobkyně. 6. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky 1 524 Kč (nezaplacené jízdné a přirážka k jízdnému), nýbrž i ohledně úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 7. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 600 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).