4 C 94/2021-41 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 je právní nástupkyní společnosti [právnická osoba], která uzavřela se žalovaným dne 21. 12. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet minimální měsíční splátkou ve výši 2 % čerpaného úvěru. Úročení úvěru bylo sjednáno sazbou ve výši 22,99 % ročně. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto její právní předchůdkyně úvěr ke dni 31. 3. 2020 prohlásila za okamžitě splatný a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Za této situace se po žalovaném domáhá úhrady jistiny ve výši 19 877,32 Kč a smluvních poplatků ve výši 4 228 Kč (za upomínky ze dne 31. 10. 2019, 10. 3. 2020 a 1. 4. 2020 po 600 Kč, za přečerpání úvěrového rámce po 300 Kč za listopad a prosinec 2019 a za leden, únor a březen 2020, za vedení kreditní karty po 49 Kč za září 2019 až březen 2020 a za pojištění vyčerpané částky ve výši 148 Kč za září 2019, ve výši 213 Kč za říjen 2019 a ve výši 224 Kč za listopad 2019). Dále požaduje smluvní úrok za období od 10. 9. 2019 do 31. 3. 2020 ve výši 2 553,19 Kč (ve výši 22,99 % ročně z částky 19 877,32 Kč) a dále smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 19 877,32 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 722,53 Kč (10 % ročně z částky 19 877,32 Kč ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 1. 4. 2020 do 28. 1. 2021) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 19 877,32 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých jí žalovaným v Žádosti o vydání kreditní karty ze dne 8. 12. 2017. Žalovaný doložil příjem ze zaměstnání ve výši 20 307 Kč. Z interních a externích databází bylo zjištěno, že vůči právní předchůdkyni žalobkyně neměl žalovaný v době podání žádosti žádné závazky a jiné závazky měl s celkovou výší měsíčních splátek 1 235 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 9. 9. 2021 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 21. 12. 2017 (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] umožnila žalovanému opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce. Předmětná Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z [anonymizováno] ke Smlouvě ze dne 21. 12. 2017 má soud dále za prokázané, že úvěrový rámec byl sjednán ve výši 20 000 Kč s tím, že byla ujednána minimální splátka ve výši 2 % z čerpaného úvěru a rovněž úroková sazba ve výši 22,99 % ročně. Z [anonymizováno] se rovněž podává výše poplatků, a to za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně, za zaslání každé upomínky 600 Kč, za vedení kreditní karty ve výši 49 Kč měsíčně a za pojištění vyčerpané částky 1 % z aktuálně dlužné částky měsíčně. Výše úrokové sazby vyplývá taktéž i z Úrokového lístku [jméno] [příjmení] [příjmení] a výše jednotlivých poplatků vyplývá zároveň ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele. Čerpání a splácení úvěru vyplývá z Platební historie a rovněž z výpisů z účtu ke kreditní kartě. V období od 21. 12. 2017 do 31. 3. 2020 žalovaný načerpal (prostřednictvím výběrů z bankomatu, příkazů k úhradě přes bankomat a plateb u obchodníků) částku v celkové výši 140 575,09 Kč, na níž splatil částku v celkové výši 120 697,77 Kč (rozdíl činí částku 19 877,32 Kč). Oprávnění banky pro případ porušení smluvních podmínek prohlásit závazky ihned za splatné vyplývá ze Všeobecných produktových podmínek (bod 31. a 32.). Z listiny označené jako„ Upomínka - rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru“ má soud za prokázané, že dne 1. 4. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o tom, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek předmětnou Smlouvu vypověděla, pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15. 4. 2020. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek (strana 19) vyplývá, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne 2. 2. 2021 oznámena. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z poštovního podacího archu ze dne 4. 2. 2021. Z listiny označené jako„ Výzva k úhradě dluhu“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne 23. 2. 2021 vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z poštovního podacího archu ze dne 24. 2. 2021. Ze Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 8. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání 20 307 Kč, byl rozvedený a neměl žádnou vyživovací povinnost. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve shora uvedené výši s tím, že žalovaný nesplnil základní povinnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť předmětný závazek řádně nesplatil. Za této situace je žalovaný povinen hradit jak dlužnou jistinu ve výši 19 877,32 Kč, tak i sjednané poplatky ve výši 4 228 Kč, a dále i sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení, a to v souladu s § 1970 o. z., když jeho výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Tuto pohledávku pak společnost [právnická osoba] postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn (§ 1883 o. z.). 5. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) a dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (900 + 300), vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a zaplacený soudní poplatek ve výši 965 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 2 417 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za rok 2021 (za prvních osm měsíců tohoto roku) eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku již více než 5 návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 12. 8. 2021, když je nutno zdůraznit, že uvedené podání žalobkyně obsahuje toliko doplňující žalobní tvrzení, které byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě.