9 C 372/2020-37 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni [datum] v částce 60,29 Kč s odůvodněním, že žalobkyně zaslala žalované písemnou výzvu, ve které jí upozornila, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy neoznámí, že není držitelem televizního přijímače, pak se stane poplatníkem televizního poplatku. Žalovaná ve stanovené lhůtě na výzvu nijak nereagovala, a proto žalobkyně zařadila žalovanou do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Tím vznikla žalované povinnost platit žalobkyni televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 včetně. Celkem tak žalovaná nezaplatila žalobkyni televizní poplatky ve výši 675 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno. Tento byl žalované řádně doručen dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná v této věci včasný odpor, v němž uvedla, že na adrese, které se žaloba týká, nebyl využíván televizní přijímač. Dále žalovaná uvedla, že objekt se nachází v chatové oblasti, kde nejsou doručovány dopisy Českou poštou a proto má žalovaná zřízenou službu odnos, která však není spolehlivá a plno korespondence jí vůbec nedorazilo. 3. K podanému odporu se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne [datum] s tím, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku, čímž jí vznikla povinnost hradit příslušné poplatky. Ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze v případě, že by žalovaná podala odhlášku. Žádnou odhlášku za specifikované období však žalobkyně neeviduje. Žalovaná by se tak povinnosti uhradit dlužné poplatky zprostila pouze v případě, že by prokázala, že televizní poplatky hradila pod svým jménem a jiným variabilním symbolem – taková skutečnost však ze strany žalované prokázána nebyla. Toto vyjádření žalobkyně doplnila ještě písemným podáním ze dne [datum], kde uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na výzvu k přihlášení poplatníka (jako evidovaného odběratele elektřiny) ze dne [datum], byla zařazena do evidence poplatníků televizního poplatku ze zákona. O této skutečnosti a o tom, že poplatek běží od [datum], byla vyrozuměna přípisem ze dne [datum]. Žalovaná dále nereagovala ani na zaslanou upomínku. 4. K vyjádření žalobkyně žalovaná ve svém podání ze dne [datum] sdělila, že na uvedené adrese nikdy nevyužívala televizní přijímač. Dále uvedla, že žádný dopis od žalobkyně neobdržela a proto nevidí důvod k placení poplatků. Vyjádření též obsahovalo podpis pana [jméno] [příjmení], kterým tímto potvrzoval tvrzení žalované, že na dané adrese nevyužívali televizní přijímač. 5. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne [datum] bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli byla řádně předvolána postupem dle § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 6. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny důkazy označené žalobkyní k prokázání tvrzených skutečností, z nichž bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k přihlášení poplatníka České televize ze dne [datum], a to na adresu trvalého pobytu žalované ([část obce a číslo], [PSČ] [obec]). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum] a následně dne [datum] vhozena do domovní schránky. Jelikož se žalovaná ve lhůtě 30 dnů nevyjádřila k zaslané výzvě, nastal důsledek předvídaný v § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) a žalovaná se stala poplatníkem televizních poplatků, a to od měsíce srpna 2019. Žalované tak vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila a televizní poplatky neplatila. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná dluží žalobkyni na televizním poplatku za období od září 2019 do ledna 2020 celkem částku 675 Kč (5 x 135 Kč). Žalobě proto bylo vyhověno jako zcela důvodné podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., ve spojení s § 6 a § 7 odst. 2 citovaného zákona. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalovanou tvrzená skutečnost, že televizní přijímač na dané adrese nepoužívali, je v daném případě bezvýznamná, když je nutno v tomto případě přisvědčit žalobkyni, že jedinou skutečností, která by žalovanou zprostila povinnosti hradit televizní poplatky (když bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k přihlášení poplatníka a žalovaná se tak na základě zákona stala poplatníkem televizního poplatku, neboť ve stanovené lhůtě nezaslala žalobkyni čestné prohlášení o nepoužívání televizního přijímače) je podání odhlášky podle § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb. 7. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 100 Kč (písemný návrh a předžalobní výzva) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., dále paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 300 Kč (vyjádření ze dne [datum]) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 900 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů, neboť náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení nelze ve smyslu nálezů Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 3705/14 považovat za náklady účelně vynaložené na uplatňování práva, když žalobkyně disponuje právním oddělením a je tak v jejích možnostech zajistit vymáhání nezaplacených televizních poplatků ve skutkově či právně nikoli složitých případech vlastními silami. 8. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.