10 C 17/2022-55 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému žalobou změněnou se souhlasem soudu zaplacení částky 15 994 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že osobní automobil [registrační značka] byl evidován v centrálním registru vozidel jako provozovaný a žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel k němu neměl v období od 16. 6. 2019 do 1. 10. 2019 (108 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 288 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný v zákonné lhůtě 30 dnů, která uplynula dne 29. 2. 2020, příspěvek ani náklady na jeho uplatnění neuhradil a dostal se tak do prodlení. Následně žalobkyně doplnila, že další osobní automobil [registrační značka] byl evidován v centrálním registru vozidel jako provozovaný a žalovaný jako jeho vlastník k němu neměl v období od 10. 2. 2021 do 21. 4. 2021 (71 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 106 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný v zákonné lhůtě 60 dnů příspěvek ani náklady na jeho uplatnění neuhradil a dostal se tak do prodlení. Dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a zjistil následující skutkový stav. 3. Z výpisu z databáze pojistných smluv vyplývá, že k vozidlu [registrační značka] bylo sjednáno zákonné pojištění na období od 28. 11. 2017 do 18. 3. 2019. Z výpisu z Centrálního registru vozidel ve spojení s technickým průkazem vozidla, výzvou žalobkyně k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne 16. 1. 2020 a sledováním zásilek České pošty s. p. bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 9 288 Kč (86 Kč x 108 dnů) za období od 16. 6. 2019 do 1. 10. 2019 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení, když výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím poštovních služeb dne 28. 1. 2020. Žalovaný byl upomenut o zaplacení příspěvku upomínkou ze dne 2. 4. 2020 a před podáním žaloby byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou odevzdanou k poštovní přepravě dne 21. 7. 2021. 4. Z výpisu z databáze pojistných smluv vyplývá, že k vozidlu [registrační značka] bylo sjednáno zákonné pojištění na období od 6. 11. 2019 do 9. 2. 2021. Z výpisu z Centrálního registru vozidel ve spojení s technickým průkazem vozidla, výzvou žalobkyně k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne 17. 6. 2021, sledováním zásilek České pošty s. p. a výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši celkem 6 106 Kč (86 Kč x 71 dnů) za období od 10. 2. 2021 do 21. 4. 2021 ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení, když výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím poštovních služeb dne 21. 6. 2021. Žalovaný byl upomenut o zaplacení příspěvku upomínkou ze dne 22. 9. 2021 a před podáním žaloby byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou odevzdanou k poštovní přepravě dne 1. 12. 2021. 5. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018. Výzva žalobkyně ze dne 16. 1. 2020 k úhradě příspěvku za období od 16. 6. 2019 do 1. 10. 2019 byla žalovanému doručena dne 28. 1. 2020 a jeho splatnost nastala ve lhůtě 30 dnů, tj. dne 27. 2. 2020. Výzva žalobkyně ze dne 17. 6. 2021 k úhradě příspěvku za období od 10. 2. 2021 do 21. 4. 2021 byla žalovanému doručena dne 21. 6. 2021 a jeho splatnost nastala ve lhůtě 60 dnů, tj. dne 20. 8. 2021. 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 15 994 Kč, z toho základ příspěvku ve výši 15 394 Kč (6 106 Kč + 9 288 Kč) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Výše příspěvku byla vždy vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. O úroku z prodlení bylo vždy rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně jej požadovala až od 1. 3. 2020 a od 1. 9. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po 200 Kč (2 x převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh a rozšíření žaloby, 2 x výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 3 178 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání ze dne 22. 2. 2022, neboť jím pouze doplňovala tvrzení a důkazy, které mohla uvést již v návrzích.