12 C 318/2021-32 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 7 679 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že osobní automobil [registrační značka], jehož vlastníkem/provozovatelem byl žalovaný, byl evidován v centrálním registru vozidel jako provozovaný a žalovaný k němu neměl od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020, tj. po dobu 157 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 379 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 citovaného zákona k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 26. 1. 2022 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně obeslán. Žalobce se z jednání omluvil a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018. Žalovaný byl mimo jiné v období od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020 vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], k němuž v předmětném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 23. 9. 2020 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za období od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020 ve výši 7 379 Kč (47 Kč x 157 dnů). 15 denní úložní lhůta pro vyzvednutí výzvy uplynula dne 24. 9. 2020. 4. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 7 679 Kč, z toho základ příspěvku ve výši 7 379 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 citovaného zákona. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva odpovídá § 2, 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. 6. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.