12 C 56/2022-30 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I s odůvodněním, že dne 11. 1. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se tuto zavázal do 10. 2. 2019 vrátit. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako původním předchůdcem žalobce a žalobcem. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 21. 4. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). 3. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným po ověření úvěruschopnosti žalovaného dne 11. 1. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl dne 11. 1. 2019 žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr do 10. 2. 2019. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným ve výši 4 000 Kč postoupena z právního předchůdce žalobce, tj. společnosti [právnická osoba], na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný dluží žalobci celkem 4 000 Kč a žalobě proto bylo vyhověno jako zcela důvodné podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně procesně úspěšný. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; celkem tedy náklady řízení žalobce činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. 5. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.