12 C 61/2022-22 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalované zaplacení částky 1 619 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 98,49 Kč s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelem [název] [název], čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník [název] poplatku do příslušené evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 1. 10. 2006 a byla tak povinna platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a [název] poplatcích, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila [název] poplatky za měsíce prosinec 2020 do listopadu 2011 ve výši 12 x 135 Kč, tj. celkem 1 619 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, tento byl však napaden včasným odporem žalované a postupem podle § 174 odst. 2 o. s. ř. zrušen v plném rozsahu. Žalovaná v odporu uvedla, že se jedná o„ předúpadkový“ dluh, který měl žalobce přihlásit do insolvenčního řízení. Dlužná částka za dobu od března 2019 do prosince 2021 byla na účet žalobce v prosinci 2021 odeslána ve výši 3 701 Kč. Žalobce uvedl, že dluh vznikl až po prohlášení úpadku žalované, svoji pohledávku proto nemohl přihlásit. Žalovaná uhradila v prosinci 2021 částku ve výši 3 701 Kč, když předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021 žalobce po žalované požadoval úhradu ve výši 5 320 Kč. Žalovaná tedy uhradila dlužnou částku pouze částečně za dobu po zjištění úpadku na majetek žalované po poradě s insolvenčním správcem, přičemž žalobce eviduje dluh ve výši 1 619 Kč. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se v říjnu 2006 přihlásila jako poplatník [název] poplatku. Za období od prosince 2020 do listopadu 2011 nehradila žalovaná [název] poplatky v měsíční výši 135 Kč řádně, a když byla žalobcem dodatečně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 5 320 Kč za období od roku 2009 do 2019, zaplatila pouze částečně, a to ve výši 3 701 Kč, když neoznačila období, za které tuto částku uhradila. 4. Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl a podle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1 619 Kč O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když částka 98,49 Kč představuje kapitalizovaný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb, vždy od prvého dne prodlení do 15. 2. 2022 Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. K tvrzení žalované lze uvést, že pokud není uvedeno, za jaké dlužné období žalovaná část dlužné částky žalobci hradila a žalobce jako věřitel má pohledávku za žalovanou za minulé období, není možné dovodit, že žalovaná hradila svůj dluh za období, které bylo žalováno (výrok I. rozsudku shora). 5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, když má za to, že žalovaná dlužnou částku za dobu po zahájení insolvenčního řízení uhradila, neoznačila pouze období, za nějž dlužné poplatky zaplatila. V případě, že by žalovaná toto období označila, žalovaná částka by byla uhrazena, neboť důvodnou lze shledat žalobu pouze za dobu od zahájení insolvenčního řízení na majetek žalované. Tato skutečnost je tak důvodem zvláštního zřetele hodnou, pro kterou bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku shora). 6. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.