12 C 89/2022-45 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 42 709 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnil tím, že z pozice držitele licence na distribuci elektřiny při preventivní prohlídce odběrného místa na adrese [obec a číslo] zjistil, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu nadále odebírá i přesto, že došlo k ukončení smluvního vztahu na odběr elektřiny z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny žalovaným. Tímto jednáním žalovaný naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kterou následně v částce 42 709 Kč žalovanému vyúčtoval. Splatnost vyúčtování byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe – tj. 14 dnů ode dne vystavení faktury, žalovaný však vzniklý dluh nezaplatil ani přes písemnou upomínku žalobce. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno. Tento však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 18. 8. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). 3. Ze zápisu o provedené kontrole bylo zjištěno, že žalobce dne 7. 4. 2021 provedl kontrolu odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], že zde dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie. O celé skutečnosti byl sepsán zápis, jehož obsah stvrdil svým podpisem pověřený zaměstnanec žalobce a zároveň též žalovaný. 4. Ze stanovení výše náhrad škod za neoprávněný odběr elektřiny NN bylo zjištěno, za odběr od 1. 3. 2020 do 7. 4. 2021 činí výše náhrada za energie včetně daně z energie 31 219,35 Kč a to za 6,150 MWh. Ze stanovení výše náhrad oprávněných nákladů bylo zjištěno, že tyto činí celkem 4 077 Kč 5. Fakturou č. 4300001408 ze dne 5. 10. 2021 se splatností 19. 10. 2021 vyúčtoval žalobce za neoprávněný odběr na adrese [adresa žalovaného] částku 42 709 Kč. 6. Z upozornění na nepřijatou platbu – Avíza [číslo] ze dne 2. 11. 2021 ve spojení s výzvou – Avízem: [číslo] ze dne 18. 11. 2021 s bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 42 709 Kč do 12. 11. 2021, resp. do 28. 11. 2021. 7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázala svá tvrzení obsažená v žalobě, především pak, že na straně žalovaného došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie, a to v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] (viz odstavec 3 odůvodnění) a že žalovanému řádně vyúčtoval neoprávněně odebranou energii (viz odstavec 5 odůvodnění), soud žalobě vyhověl jako zcela důvodné, a to dle shora citovaných ustanovení. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a přísluší mu právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada za 2 úkony po 100 Kč (výzva k plnění, podání návrhu) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve znění vyhl. č. 254/2015 Sb. a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 136 Kč; celkem náklady řízení žalobce činí 2 336 Kč.