3 C 259/2022-46 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 11 390 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že osobní automobil [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu neměl v období od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019 a dále v období od 10. 10. 2020 do 30. 12. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vznikl nárok na příspěvek. Příspěvek za období od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019 činil 5 760 Kč a byl splatný dne 12. 4. 2020, příspěvek za období od 10. 10. 2020 do 30. 12. 2020 činil 5 630 Kč a byl splatný dne 8. 5. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě dílčích příspěvků, žalovaný však ani přes další opakované výzvy žalobkyni dlužnou částku nezaplatil. 2. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 21. 12. 2022. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobkyně. 3. Žalovaný se při ústním jednání k podané žalobě vyjádřil s tím, že vozidlo půjčil svému otci a nevěděl, že otec nehradí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 4. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 5. Ze sdělení [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalovaný je od 7. 8. 2019 doposud evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka]. 6. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 2. 2020 ve spojení s informací k zásilce s podacím číslem [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019 ve výši 5 760 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 30 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 2. 2020. 7. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 2. 2021 ve spojení s podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 10. 10. 2020 do 30. 12. 2020 ve výši 5 630 Kč, přičemž k úhradě příspěvku stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 22. 2. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 8. Z předžalobních upomínek ze dne 1. 2. 2022 ve spojení s doklady o odeslání z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dílčích částek. Zásilky byly žalovanému odeslány na adresu [adresa žalovaného]. 9. Soud má za prokázané, že žalovaný byl mimo jiné i v období od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019 a dále v období od 10. 10. 2020 do 30. 12. 2020 evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka], k němuž v daných obdobích nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu, a to prostřednictvím výzev ze dne 27. 2. 2020 a ze dne 22. 2. 2021, v nichž žalovanému stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 30, resp. 60 dnů. Splatnost dílčích částí příspěvku nastala nejpozději dne 12. 4. 2020 a dne 8. 5. 2021. Před podáním žaloby žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvy. 10. S ohledem na výše uvedené soud konstatoval důvodnost žaloby a podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 11 390 Kč. Tato částka je tvořena příspěvkem ve výši 5 760 Kč (základ příspěvku 5 460 Kč + náklady uplatnění 300 Kč) splatným dne 12. 4. 2020 a příspěvkem ve výši 5 630 Kč (základ příspěvku 5 330 Kč + náklady uplatnění 300 Kč) splatným dne 8. 5. 2021. Výše dílčích příspěvků byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek pak odpovídá § 2 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobkyně, neboť žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 11. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, přičemž tyto je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.