4 C 34/2022-36 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 10 706 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [příjmení] [číslo], číslo technického průkazu vozidla [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 10 406 Kč, tvořeným násobkem denní sazby 86 Kč a počtem 121 dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, když výzva byla žalovanému odeslána dne 30. 10. 2020 a doručena dne 14. 11. 2020. Splatnost příspěvku tak nastala dne 13. 1. 2021. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 17. 3. 2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 3. Z výpisu z registru vozidel - karty vozidla [registrační značka] a přehledu vlastníků, z výpisu z databáze žalobkyně (výpisu z CRV), z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020, z Upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku ze dne 11. 2. 2021, z předžalobní upomínky, z výpisu z podacího archu, z výpisu České pošty o sledování zásilky a ze sdělení České pošty o doručení zásilky soud zjistil, že žalovaný je od 10. 4. 2013 dosud vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg zn. MULTIKAR M 2501, [registrační značka], VIN [číslo], k němuž minimálně v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Předmětné vozidlo nebylo od 10. 4. 2013 vyřazeno z provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 10 706 Kč, když základ příspěvku činil 10 406 Kč (121 dnů x 86 Kč) a náklady uplatnění činily 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku ze dne 29. 10. 2020 byla žalovanému doručena dne 3. 11. 2020, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 4. 1. 2021. 4. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 10 706 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 10 406 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 - 121 dnů) a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku 86 Kč a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč odpovídá § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, když právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za písemná podání ze dne 4. 3. 2022, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.). Ve vztahu k těmto podáním soud konstatuje, že skutková tvrzení, která v nich žalobkyně k výzvě soudu doplnila, měla být obsažena již v samotné žalobě. Kdyby tak žalobkyně učinila, nemusela by svou žalobu následně k výzvě soudu doplňovat a tyto další náklady by jí tak v této souvislosti nevznikly.