4 C 49/2022-122 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 2. 3. 2022 domáhá počínaje dnem 1. 4. 2022 snížení výživného na zletilou dceru - žalovanou [celé jméno žalované] na částku 4 000 Kč měsíčně, když rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24, mu bylo stanoveno měsíční výživné ve výši 8 300 Kč počínaje dnem 1. 4. 2020. Žalobu odůvodnil tím, že výživné 8 300 Kč měsíčně bylo stanoveno v době, kdy pracoval jako profesionální voják v Armádě ČR s čistým měsíčním příjmem okolo 33 000 Kč. Tohoto příjmu však již nedosahuje. Od 3. 1. 2022 byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem okolo 20 000 Kč. Důvod pro snížení výživného spatřuje žalobce i v tom, že jeho bývalá manželka a matka žalované [jméno] [celé jméno žalované] pracuje nyní v zahraničí a její čistý měsíční příjem je vyšší než jeho příjem. Jelikož došlo ke změně poměrů na straně obou rodičů, požaduje žalobce snížit výživné. Ke dni podání žaloby je výživné bez dluhu. Žalobce doplnil, že nemá žádnou jinou vyživovací povinnost než vůči žalované, od 2. 3. 2022 pobíral podporu v nezaměstnanosti, nevlastní žádné nemovité ani cenné movité věci, má pouze věci osobní potřeby, bydlí přechodně u svých rodičů, kterým přispívá na domácnost nepravidelnými částkami, neboť po úhradě výživného mu takřka nic nezbývá, nad rámec stanoveného výživného neposkytuje žalované žádné plnění, je vyučen v oboru instalatér, ale v posledních deseti letech pracoval jako profesionální voják, kde mu vypršel podepsaný kontrakt, který mu ze zdravotních důvodů nebyl prodloužen. Žalobce dále doplnil, že zdravotním důvodem pro jeho propuštění z Armády ČR bylo odebrání řidičského průkazu z důvodu hospitalizace na detoxikačním oddělení ve [anonymizována dvě slova] v [obec]. Od 6. 4. 2022 do konce května 2022 byl na léčení ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], oddělení léčby závislostí. Od 1. 7. 2022 je žalobce zaměstnán ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] jako sanitář, když pracovní smlouvu má uzavřenou na dobu jednoho roku. 2. Žalovaná se snížením výživného nesouhlasí a žalobu považuje za nedůvodnou. Jelikož dle žalované je žalobce závislým alkoholikem, lze důvodně předpokládat, že jak o zaměstnání v Armádě ČR, tak ve společnosti [právnická osoba] přišel v důsledku problémů spojených s nadměrnou konzumací alkoholu, tedy vlastní vinou a bez vážného důvodu. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je svobodná a nemajetná, v květnu 2022 ukončila studium na Waldorfském lyceu maturitní zkouškou, kde až do konce srpna 2022 hradila školné ve výši 2 750 Kč měsíčně. Žalovaná žije ve společné domácnosti se svou matkou, která jí hradí veškeré potřeby, a to výdaje na bydlení ve výši 12 823 Kč měsíčně, výdaje na stravování, ošacení a hygienické potřeby a mobilní telefony pro obě ve výši 1 600 Kč. Do května 2022 dojížděla žalovaná denně do školy do [obec] a zpět, náklady s tím spojené činily 1 720 Kč měsíčně. Žalovaná nosí dioptrické brýle v pořizovací ceně 4 500 Kč, používá i kontaktní čočky v ceně 1 500 Kč na tři měsíce. Matka žalované je zaměstnána v agentuře [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] a pracuje pro [právnická osoba] [anonymizováno] v obci [anonymizováno], kam denně dojíždí osobním automobilem, když cesta do/z práce činí celkem 240 km. Žalobce svou vyživovací povinnost plní nepravidelně a pouze částečně, dlužné výživné za měsíce červenec 2021 až leden 2022 uhradila po výslechu žalobce na Policii ČR jeho matka. Od března 2022 žalobce opět výživné nehradí. Žalovaná proto podala exekuční návrh na běžné i dlužné výživné. Žalovaná doplnila, že za trvání manželství žalobce s její matkou vzniklo díky žalobci velké množství dluhů, které je nucena splácet matka žalované, žalobce se na úhradě dluhů nepodílí. Žalovaná byla přijata ke studiu jak na vysokou školu v Praze, tak na vysokou školu v Irsku. Jelikož si studium na těchto školách nemůže z ekonomických důvodů dovolit, nastoupila do jednoletého pomaturitního studia na jazykovou školu v Českých Budějovicích. 3. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24, pravomocným dne 24. 4. 2020, byla žalovaná svěřena do péče matky a otci byla počínaje dnem 1. 4. 2020 uložena povinnost platit výživné ve výši 8 300 Kč měsíčně. Z odůvodnění tohoto rozsudku a z protokolu o jednání ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 1 P 63/2020 (původně 1 Nc 2303/2020) vyplývá, že příjem žalobce činil okolo 33 000 Kč čistého měsíčně, průměrný příjem matky byl 16 882 Kč. Oba měli vyživovací povinnost pouze vůči žalované, bydleli ve společném bytě, kde hradili náklady na bydlení ve výši 8 296 Kč. Žalovaná trpěla obsedantně kompulzivní poruchou, jednou měsíčně navštěvovala psychologa v [obec] (jedno sezení v hodnotě 200 Kč) a psychiatra (bez úhrady). S ohledem na svůj zdravotní stav navštěvovala 2. ročník Waldorfské školy v [obec], kam denně dojížděla - náklady činily 800 Kč měsíčně. Roční školné bylo 30 000 Kč. Rodiče dávali žalované 100 Kč denně na obědy, spořili jí částku 800 Kč měsíčně na zvláštní účet a platili jí pojištění. Žalovaná se nevěnovala žádné zájmové činnosti. Náklady na telefon žalované činily 600 Kč, výdaje na kosmetiku a hygienické potřeby pro žalovanou byly ve výši 500 Kč měsíčně. Pořizovací hodnota brýlí žalované byla 4 000 Kč. Žalobce a matka žalované hradili splátky dluhů ve výši 22 166 Kč měsíčně. 4. Ze sdělení Armády ČR - [anonymizováno] protiletadlového raketového pluku ve [obec], služebního hodnocení za rok 2020, profesního životopisu, dvou rozhodnutí o kázeňském řešení, rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, výpisu z rozkazu velitele, charakteristiky vojáka pro přezkum, rozhodnutí přezkumné komise u Vojenské nemocnice v [obec] a lékařské zprávy soud zjistil, že žalobce byl ve služebním poměru od 1. 10. 2007, k vojenskému útvaru do [obec] nastoupil dne 1. 3. 2008 a dne 31. 3. 2021 byl propuštěn ze služebního poměru ze zdravotních důvodů, v průběhu služby měl problémy s pracovní kázní, docházkou a požíváním alkoholických nápojů. Plnění služebních povinností se podstatně zhoršilo nadměrným požíváním alkoholu po rozvodu manželství žalobce, již před tím však měl několikrát problém s alkoholem. Nárok na výsluhový příspěvek mu nevznikl, služebně byl hodnocen průměrně. Za přestupek proti vojenské kázni, spočívající v tom, že dne 28. 12. 2019 opustil prostory nemocnice, kde byl hospitalizován na pozorování po předchozím úrazu, a po návratu v podnapilém stavu (3,17 promile) zavrávoral a strhl a zničil umyvadlo na pokoji a choval se agresivně k personálu a ostraze nemocnice, mu byl uložen kázeňský trest spočívající ve snížení služebního platu o 15 % na dobu dvou měsíců. Za přečin neuposlechnutí rozkazu, kdy dne 20. 7. 2020 se nedostavil k výkonu služby a po nalezení v místě bydliště mu bylo naměřeno 2,73 promile alkoholu v dechu, mu byl uložen kázeňský trest, a to snížení platu o 15 % na dobu dvou měsíců. Od 11. 9. 2020 byl služby schopen s omezením, tedy nikoli jako řidič. Ke dni 16. 11. 2020 byl žalobce v psychiatrické péči pro depresivní poruchu a syndrom závislosti na alkoholu, absolvoval ústavní odvykací léčbu a dále pokračoval v léčbě ambulantní, vzhledem k syndromu závislosti na alkoholu nebyl způsobilý k řízení motorových vozidel po dobu dvou let. Dne 31. 3. 2021 byl propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu nezpůsobilosti vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení - starší řidič družstva oprav, a to ze zdravotních důvodů, když nebylo pro něj nalezeno jiné vhodné služební zařazení. 5. Z pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatní pásky za leden 2022 vyplývá, že žalobce byl od 3. 1. 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici operátor se základní mzdou ve výši 18 000 Kč měsíčně a v lednu 2022 činila jeho čistá mzda částku 20 475 Kč. 6. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce byl u této společnosti zaměstnán od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022, jeho pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ze strany žalobce z rodinných důvodů, pracovní kázeň a docházka byly v pořádku, u žalobce nebyly zaznamenány žádné problémy s alkoholovou závislostí. 7. Rozhodnutím Úřadu práce v [obec] ze dne 22. 3. 2022, [číslo jednací], byla žalobci jako uchazeči o zaměstnání přiznána od 21. 3. 2022 podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 144 Kč měsíčně na dobu osmi měsíců. 8. Ze sdělení Úřadu práce [obec] a přehledu vyplacených dávek vyplývá, že žalobce byl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání od 21. 3. 2022 do 30. 6. 2022. Po tuto dobu mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 144 Kč měsíčně. 9. Dle sdělení [stát. instituce] a [stát. instituce] je žalobce zaměstnán od 1. 7. 2022 dosud ve Fakultní nemocnici [obec]. V pracovní neschopnosti byl od 22. 8. 2022 do 11. 9. 2022 a od 12. 9. 2022 do 7. 10. 2022. Žalobce nepobírá důchod. 10. Ze sdělení ČSSZ [obec a číslo] a přehledu zaměstnavatelů se podává, že žalobce byl od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a od 1. 7. 2022 je zaměstnán ve Fakultní nemocnici [obec]. 11. Ze sdělení Fakultní nemocnice [o