3 C 146/2023-36 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 22 924 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný se na odběrném místě na adrese [obec a číslo] dopustil neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soupravy spravované žalobkyní. Neoprávněný odběr byl zjištěn při kontrole odběrného místa po ukončení smluvního vztahu pro neplacení ceny dodané elektřiny dne 12. 10. 2022, kdy byla provedena demontáž bezesmluvního elektroměru. Částka za neoprávněný odběr ve výši 22 924 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] se splatností do 14 dnů ode dne jejího vystavení. Přestože žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný svůj dluh neuhradil. 2. Jelikož bylo možno ve věci rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň je soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci řízení se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 12. 10. 2022 bylo zjištěno, že dne 12. 10. 2022 proběhla kontrola elektroměru [číslo] v odběrném místě na adrese„ [obec a číslo], [PSČ] [obec]“. Dne 25. 1. 2016 byla ukončena smlouva o odběru elektřiny se stavem VT 43 505 kWh. Dne 12. 10. 2022 byla provedena demontáž elektroměru se stavem VT 44 204 kWh. Žalovaný svým podpisem potvrdil účast při kontrole. 5. Z listiny označené jako Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN bylo zjištěno, že žalovaný v období od 26. 1. 2016 do 12. 10. 2022 spotřeboval 0,699 MWh elektřiny v ceně 14 868,75 Kč. 6. Z listiny označené jako Stanovení výše oprávněných nákladů bylo zjištěno, že celková výše oprávněných nákladů za energetickou kontrolu a činnosti spojené s kontrolou, zjištěním a technicko – dokumentační činností na odběrném místě činí 4 077 Kč. 7. Z faktury [číslo] ze dne 6. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [obec a číslo] za období od 26. 1. 2016 do 12. 10. 2022 v částce 18 945,75 Kč. Náhrada za neoprávněný odběr po připočtení 21 % DPH činí 22 924 Kč a byla splatnou dne 20. 12. 2022. 8. Upomínkami ze dne 27. 12. 2022 a ze dne 11. 1. 2023 ve spojení s informací České pošty o zásilce bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 9. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný po ukončení smlouvy o odběru elektřiny neoprávněně odebíral elektřinu z distribuční soustavy provozované žalobkyní v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně provedla výpočet škody za neoprávněně odebranou elektřinu v souladu s § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., a tuto následně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne 6. 12. 2022 znějící na částku 22 924 Kč se splatností dne 20. 12. 2022. Žalobkyně bezvýsledně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 10. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) platí že, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 11. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektřiny, neboť v odběrném místě nacházejícím se na adrese [adresa žalovaného]. Soud proto žalobě podle § 51 energetického zákona jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 22 924 Kč, jejíž výše byla stanovena v souladu s § 16 a § 17 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2000 Sb., o měření elektřiny. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné důvody svědčící pro její prodloužení. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 147 Kč a uplatněná náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč, a to za 2 úkony po 100 Kč (výzva k plnění, podání žaloby) podle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 347 Kč.