3 C 152/2023-16 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 16 115 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 12. 1. 2022 uzavřela se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se zavázala dodávat žalovanému elektřinu, přičemž žalovaný se naopak zavázal žalobkyni zaplatit cenu dodané elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala elektřinu dodanou žalovanému za období od 14. 2. 2022 do 19. 4. 2022 fakturou č. 004105557276 ze dne 28. 4. 2022 znějící na částku 26 672 Kč se splatností dne 12. 5. 2022. Žalovaný uhradil na uvedenou fakturu dne 14. 9. 2022 částku 2 000 Kč, dne 12. 12. 2022 částku ve výši 6 557 Kč a dne 11. 1. 2023 částku ve výši 2 000 Kč, čímž uhradil pouze část pohledávky v celkové výši 10 557 Kč, a dluží tak žalobkyni nadále částku 16 115 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby. Souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 5. 5. 2023, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud níže uvedené skutečnosti: 4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí č. [číslo] ze dne 12. 1. 2022 je zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese„ [ulice a číslo], [část obce], [obec], [PSČ]“, a žalovaný se zavázal takto dodanou elektřinu řádně a včas uhradit, a to na základě pravidelných vyúčtování žalobkyně. 5. Z faktury č. 4105557276 ze dne 28. 4. 2022 je zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala elektrickou energii dodanou žalovanému v období od 14. 2. 2022 do 19. 4. 2022. Za dané období žalovaný spotřeboval 8,125 MWh elektřiny v ceně 45 672,86 Kč. Po zaokrouhlení a započtení zaplacených záloh ve výši 19 000 Kč byl žalovanému tímto daňovým dokladem vyúčtován nedoplatek ve výši 26 672 Kč se splatností dne 12. 5. 2022. 6. Předžalobní výzvou ze dne 3. 3. 2023 ve spojení s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího uplatnění soudní cestou. 7. S ohledem na zjištěné skutečnosti posoudil soud shora uvedenou smlouvu o sdružených dodávkách ze dne 12. 1. 2022 typologicky jako smlouvu kupní ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Konkrétní podmínky dodávky elektrické energie potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 50 energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a účastník se zavazuje zaplatit za ni cenu. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy a způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek a konečně dobu trvání smlouvy. Všechny uvedené údaje smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny obsahuje a současně platí, že podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona, je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však nikoli, když za dodanou elektrickou energii žalobkyni nezaplatil sjednanou cenu. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 115 Kč podle § 2079 o. z. ve spojení s § 50 energetického zákona O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na úhradu dílčích splátek dluhu žalovaným. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř. 9. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.