4 C 37/2023-33 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 31. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 051 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, když se žalovaný nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. K prokázání své totožnosti žalovaný žalobkyni předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru a žalobkyně žádost o úvěr schválila, a to poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného z výpisu z jeho účtu, z jeho výplatních pásek a z výpisu z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB. Následně se žalovaným dne 20. 12. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] když žalovaný prostřednictvím klientské sekce odsouhlasil její znění. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala se žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne 17. 1. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 20. 12. 2021 převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za jeho poskytnutí žalobkyni ve stanovené době neuhradil. Žalobkyni tak kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru, tedy od 18. 1. 2022 do zaplacení, a dále jí v souladu s článkem IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za období od 18. 1. 2022 do 31. 8. 2022 v celkové výši 2 260 Kč. Na e-mailovou výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný nereagoval. Doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi účastníky sjednáno v čl. 14 .2.1 smlouvy o úvěru. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 27. 4. 2023 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že v záhlaví smlouvy jsou uvedeny iniciály žalobkyně a žalovaného. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí jednorázového a bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč na dobu trvání úvěru 28 dnů, tedy do 17. 1. 2022. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve lhůtě splatnosti úvěru, činila 12 275 Kč, přičemž 10 000 Kč představuje jistinu a částka 2 275 Kč představuje poplatek za poskytnutí úvěru po uplatnění slevy. Poplatek za poskytnutí úvěru v plné výši byl ujednán ve výši 3 791 Kč. Dle čl. VIII. odst. 7. smlouvy pokud se úvěrovaný dostane do prodlení s úhradou kterékoli platby či dojde-li na jeho žádost k prodloužení splatnosti úvěru, sleva na poplatku nenabude účinnosti a úvěrovaný je povinen doplatit zbývající část poplatku, tedy uhradit poplatek za poskytnutí úvěru v plné výši. Podle čl. IX odst. 1 písm. a) smlouvy je v případě prodlení s plněním jakékoli části dluhu úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je úvěrovaný v prodlení. V čl. XI. odst. 1 smlouvy si smluvní strany sjednaly doručování korespondence elektronickou poštou. Žalovaný smlouvu podepsal dne 20. 12. 2021 elektronickým kódem zaslaným pomocí SMS [číslo]. 6. Z kopie občanského průkazu Slovenské republiky žalovaného, kopie evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného a jeho fotografie vyplývá, že k uzavření smlouvy došlo skutečně žalovaným. 7. Z potvrzení o platbě ze dne 27. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 20. 12. 2021 částku ve výši 10 000 Kč se zprávou„ Úvěr dle smlouvy [číslo] [webová adresa]“ pod VS odpovídajícím rodnému číslu žalovaného na jeho účet č. [bankovní účet]. 8. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] vyhodnocení úvěruschopnosti, z výplatní pásky žalovaného za srpen 2021, z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za září, říjen a listopad 2021, z výpisu EUCB ze dne 20. 12. 2021 a výpisu REPI - registru platebních informací ze dne 20. 12. 2021 se podává, že žalobkyně ověřovala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem 23 981 Kč Náklady na bydlení činily 7 000 Kč, náklady domácnosti činily 7 000 Kč a jiné finanční závazky 400 Kč. Žalovaný žil s partnerkou, jejíž příjmy byly ve výši 12 000 Kč, a měl jednu vyživovací povinnost. Žalovaný v minulosti poskytnuté úvěry uhradil, s úvěrem od [anonymizováno] ve výši 13 823 Kč byl 3 dny v prodlení. 9. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 8. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla zaslána žalovanému e-mailem dne 9. 8. 2022 na e-mailovou adresu sdělenou žalovaným při uzavírání smlouvy o úvěru. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostní formou zasláním na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč po uplatnění slevy do 28 dnů, tedy do 17. 1. 2022. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli části dluhu se žalovaný zavázal jednak doplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru v plné výši, tedy do částky 3 791 Kč, jednak zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž tato smluvní pokuta by byla splatná v den následující po dni takového prodlení. Negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně a žalovaný dne 20. 12. 2021 uzavřeli po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v souladu s § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný však nikoliv, neboť jistinu a poplatek nesplatil řádně a včas. Za této situace soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, tak i nesplacený sjednaný poplatek ve výši 3 791 Kč, neboť poté, co se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, je v souladu s čl. VIII. odst. 7 smlouvy povinen žalobkyni uhradit poplatek v plné výši. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 18. 1. 2022 do 31. 8. 2022 (datum podání žaloby), tedy ve výši 2 260 Kč, když tento nárok vyplývá z § 2048 odst. 1 o. z. a z čl. IX. odst. 1 písm. a) smlouvy a její výše není v rozporu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 14. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění)