9 C 325/2023-78 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků specifikovaných ve výroku I. na žalobkyni s odůvodněním, že tyto čtyři pozemky byly z vlastnictví , právnická osoba, na žalovaného převedeny smlouvou o bezúplatném převodu uzavřenou dne 20. 12. 2004 podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 95/1999 Sb. a to za účelem rekultivace bývalé skládky na veřejnou zeleň. V článku IV.2 této smlouvy bylo sjednáno, že v případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby je obec povinna pozemky převést zpět za stejných podmínek ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti změny závazné části územně plánovací dokumentace nebo rozhodnutí o umístění stavby. Změnou územního plánu , právnická osoba, ze dne 16. 7. 2008 došlo ke změně využití předmětných pozemků na technickou infrastrukturu, neboť nyní jsou zastavěny fotovoltaickou elektrárnou. Tím došlo ze strany žalovaného k porušení smlouvy o bezúplatném převodu pozemků a žalovaný je tak povinen předmětné pozemky převést zpět na žalobkyni. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného ke zpětnému převodu, avšak ten odmítl s tím, že právo na uplatnění zpětného převodu je promlčeno. Námitka promlčení je však v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný nyní zpochybnil účel bezúplatného převodu pozemků a po 19 letech tvrdí jiný účel převodu než ten, který se opírá o tehdejší platnou územně plánovací dokumentaci, neboť v žádosti o bezúplatný převod z 12. 7. 2004 žalovaný uvedl, že předmětné pozemky jsou určeny závaznou částí schválené územně plánovací dokumentací k realizaci zeleně v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce. Přitom žalovaný poté co odstranil skládku, následně využívá pozemky ke komerčnímu účelu, neboť na pozemcích nechává zřídit třetím subjektem fotovoltaickou elektrárnu. Z chování žalovaného je proto možné dovodit, že neměl od počátku v úmyslu využít pozemky za účelem zřízení veřejné zeleně.2. Žalovaný se proti žalobě bránil jednak tvrzením, že důvod pro zpětný převod pozemků není dán, neboť účel, k němuž byly pozemky převedeny, tj. rekultivace bývalé skládky na veřejnou zeleň, byl již splněn a následná změna územního plánu na této skutečnosti ničeho nezměnila a navíc právo žalobkyně na zpětný převod pozemků je promlčeno3. Smlouvou č. , hodnota, ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí (č.l. 38, 37) bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 20. 12. 2004 smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, na základě které převedla bezúplatně do vlastnictví žalovaného pozemky v katastrálním území , adresa, a to parc. č. , číslo, . Tato smlouva byla uzavřena podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 95/1999 Sb. V článku IV. smlouvy bylo uvedeno, že pozemky se s ohledem na to, že jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, převádějí na nabyvatele bezúplatně a v případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemků do vlastnictví obce, pro kterou by nebyly pozemky nebo jejich části využity k zastavění stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, je obec povinna pozemky převést zpět na převádějícího za stejných podmínek, za jakých byl na nabyvatele převeden a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce o změně závazné části územně plánovací dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Předmětné nemovitosti jsou na základě této smlouvy o převodu vlastnictví ze dne 20. 12. 2004 evidovány jako vlastnictví žalovaného.4. Listinou nazvanou Územní plán sídelního útvaru – změna č. 4 , adresa, textová část – návrh ve spojení s výřezem grafické části územního plánu , právnická osoba, – změna č. 4 a ve spojení s nesporným tvrzením stran (č.l. 10 a obsahem protokolu z ústního jednání dne 3. 10. 2023) bylo prokázáno, že změnou č. 4 územního plánu žalovaného, jejíž účinnost nastala dne 16. 7. 2008, byla řešena mimo jiné změna funkčního využití území, v němž se nacházejí předmětné pozemky, a to ze stávající plochy veřejné zeleně na plochu pro technickou infrastrukturu.5. Z předžalobní korespondence stran (č.l. 26-29) bylo zjištěno, že k předžalobní výzvě žalobkyně k uzavření smlouvy o zpětném bezúplatném převodu předmětných pozemků žalovaný žalobkyni sdělil, že jednak není dán věcný důvod pro vrácení pozemků a navíc namítl promlčení nároku.6. Z dalších důkazů předložených stranou žalující a sice usnesení č. 01/02 z 18. 11. 2002 o ustavujícím zasedání zastupitelstva žalovaného, žádostí žalovaného o bezúplatný převod z 12. 7. 2004, usnesení č. , číslo, z 29. 6. 2004 o schválení žádosti o bezúplatný převod, potvrzení žalovaného ze 16. 12. 2004, výřezu územního plánu žalovaného – změna č. 2 a listiny nazvané Změna č. 2 , adresa, ve spojení s výřezem grafické části – lokalita č. P5 a ortofotomapy (č. l. 21, 19-20, 21 p.v., 22, 6, 48, 47 a 23) soud neučinil žádné skutkové zjištění relevantní pro závěr o skutkovém stavu umožňující posouzení uplatněného nároku.7. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz tabulkami o kontrole využití bezúplatně převedených pozemků a předžalobní výzvou (č.l. 33 a 30-31).8. Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o nárok vzniklý před datem 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., řídí se podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona právní poměry účastníků právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, tj. občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).9. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 – 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.10. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Smlouvou č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2004 převedla žalobkyně na žalovaného bezúplatně pozemky specifikované ve výroku I., přičemž bylo sjednáno, že v případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemků, pro kterou by nebyly pozemky nebo jejich části využity k zastavění stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, je obec (žalovaný) povinna pozemky převést zpět na převádějícího za stejných podmínek, za jakých byly na žalovaného převedeny a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce o změně závazné části územně plánovací dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Účinnost změny územního plánu žalovaného, z níž žalobkyně dovozuje existenci důvodu pro vznik nároku na zpětný bezúplatný převod pozemků, nastala dne 16. 7. 2008. Žalobkyně uplatnila právo na zpětný bezúplatný převod předmětných pozemků podáním žaloby na nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zpětném bezúplatném převodu, která byla soudu doručena dne 28. 8. 2023. Ke změně územního plánu, která má být dle žalobkyně důvodem vzniku práva státu na zpětný převod, došlo dne 16. 7. 2008. V případě, že by změna č. 4 územního plánu ze dne 16. 7. 2008 skutečně založila povinnost žalovaného převést předmětné pozemky bezúplatně zpět na žalobkyni, byl by žalovaný povinen tak učinit do 14. 10. 2008. Žalobkyně by tak mohla své právo na uzavření smlouvy o bezúplatném zpětném převodu pozemků poprvé uplatnit u soudu dne 15. 10. 2008 a tohoto dne by začala plynout tříletá promlčecí doba, která by skončila dne 15. 10. 2011. Žalobkyně svůj nárok uplatnila žalobou podanou soudu dne 28. 8. 2023, tedy až po uplynutí promlčecí doby. Jelikož žalovaná namítla promlčení nároku, nelze žalobkyni její právo přiznat, a proto soud žalobu zamítl, aniž se zabýval zkoumáním toho, zda skutečně změnou územního plánu došlo ke vzniku povinnosti žalovaného převést předmětné pozemky bezúplatně zpět na žalobkyni, tedy zda skutečně existoval důvod zakládající povinnost žalované převést pozemky zpět na žalobkyni.12. K poukazu žalobkyně na rozpor námitky promlčení s dobrými mravy soud konstatuje, že územně plánovací dokumentace žalovaného je veřejně přístupná jak fyzicky u žalovaného tak na webových stránkách, a proto žalobkyni nic nebránilo v získání vědomosti o tvrzeném důvodu pro zpětný převod, a proto pokud žalobkyně žalovaného vyzvala k uzavření smlouvy o bezúplatném zpětném převodu pozemků až po uplynutí promlčecí doby, nelze to klást k tíži žalovaného. Nelze rovněž přitakat žalobkyni, že žalovaný po 19 letech tvrdí jiný účel převodu než ten, který je uveden ve smlouvě z roku 2004. Rozpor uplatněné námitky promlčení s dobrými mravy tedy soud neshledal.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve sporu plně úspěšný. Náklady