12 C 190/2024-29 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení 11 284 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel dne 15. 7. 2022 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které dne 15. 7. 2022 poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se zavázala splácet smluvní úrok přirostlý za uplynulé období měsíčně ve výši 40 % p. m. z jistiny. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky žalobce , webové stránky, , kde si žalovaný vybral dle své volby výši úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Žalovaný se registroval zadáním svých osobních údajů, čímž zahájil proces zřízení uživatelského účtu. K dokončení registrace zadal verifikační SMS kód ve znění , číslo, , který mu žalobce zaslal na telefonní číslo, uvedené v registračním formuláři. Zadáním verifikačního kódu žalovaný potvrdil vůli být smlouvou vázán. Úvěruschopnost žalovaného posoudil žalobce lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, CRKI a BRKI a dále výplatními páskami poskytnutými žalovaným k ověření výše jeho příjmu. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto byl v upomínce ze dne 14. 11. 2022 informován o zesplatnění úvěru ke dni 17. 11. 2022 a vyzván k úhradě. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý kalendářní den prodlení od 18. 11. 2022 do 15. 10. 2023, jejíž kapitalizovaná výše činí 1 484 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 484 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobcem upomínán. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 14. 8. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 7. 2022 ve spojení s kopií občanského průkazu a výplatních pásek za období od března do května 2022 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaný s předmětem poskytnutí revolvingového úvěru do výše 20 000 Kč, úrok činil 40 % měsíčně a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně s níž byl žalovaný v prodlení. Smlouva obsahuje podpis zástupce žalobce a namísto podpisu žalovaného je uvedeno , Jméno zainteresované osoby 0/0, .5. Z výplatních pásek žalovaného vyplývá, že pobíral průměrnou mzdu ve výši 29 382 Kč. Z potvrzení o platbě ve spojení se sdělením , právnická osoba, . ze dne 21. 6. 2024 vyplývá, že žalobce poukázal na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne 15. 17. 2022 částku 7 000 Kč a žalovaný z tohoto účtu zaplatil žalobci verifikační platbu ve výši 1 Kč dne 15. 7. 2022.6. Ze zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2022 vyplývá, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 14. 11. 2022 a vyzval ho k úhradě do 3 dnů ode dne doručení zesplatnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 15. 10. 2023 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů.7. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru až do výše 20 000 Kč, úrok ve výši 40 % p.m. a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalovaného je pouze uvedeno , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Totožnost žalovaného byla doložena kopií občanského průkazu. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména a příjmení žalovaného namísto podpisu smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaný takto projevil vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).8. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalovanému dne 15. 7. 2022 na jeho účet částku 7 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.).9. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch v rozsahu 62 % a žalovaný v rozsahu 38 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, z toho 26 % představuje částku 855,76 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.