12 C 187/2025-38 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení celkem částky 28 876,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 10. 2023 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 41 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím k datu splatnosti dle smlouvy. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací sdělených žalovanou a lustrací v dostupných registrech. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobce , webové stránky, , kde žalovaná požádala o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti s ní byla smlouva elektronicky uzavřena. Úvěr byl splatný dne 4. 8. 2025. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 47 000 Kč, a to dne 15. 11. 2023 ve výši celkem 17 000 Kč, dne 14. 12. 2023 celkem částku 10 000 Kč, dne 18. 10. 2023 částku ve výši 6 000 Kč a dne 18. 10. 2023 částku ve výši 14 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, , avšak žalovaná poskytnutý úvěr spolu s poplatkem řádně a včas nezaplatila, když uhradila pouze částku 21 941,66 Kč. Žalovaná dluží žalobci jistinu úvěru ve výši 25 163,22 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 3066,48 Kč a smluvní úrok ve výši 3 406,87 Kč. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalované.2. Soud ve věci nařídil jednání na den 10. 9. 2025. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, přestože k němu byla řádně předvolána, žalobce se z jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve spojení s údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlasem se zpracováním osobních údajů, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, identifikovaných příjmů, autorizace ověření totožnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti, všeobecných obchodních podmínek, sazebníkem vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 41 200 Kč se splatností dne 9. 4. 2025 a sjednanými poplatky dle sazebníku. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u dlužníka je uvedeno: Tímto podepisuji dne 2023-10-18. Klient.4. Z přehledu bankovních transakcích vyplacených spotřebiteli plyne, že žalobce odeslal žalované dne 18. 10. 2023 částku v celkové výši 20 000 Kč, dne 15. 11. 2023 částku ve výši 17 000 Kč, dne 14. 12. 2023 částku ve výši 10 000 Kč.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 21. 7. 2025 plyne, že žalobce skutečně poukázal částku 47 000 Kč na účet žalované, a to dne 18. 10. 2023 částku 20 000 Kč, dne 15. 11. 2023 částku 17 000 Kč a dne 14. 12. 2023 částku 10 000 Kč.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 11. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 27. 11. 2024 ve lhůtě do 3 dnů.7. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním (dále jen „smlouva o úvěru“) obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru až do výše 41 200 Kč. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalované je zde uvedeno pouze „Tímto podepisuji dne 2023-10-18. Klient.“ Ačkoliv byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se žalobce nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009).8. Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, poplatek a smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).9. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované ve dnech 18. 10. 2023 – 14. 12. 2023 na jeho účet částku 47 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Žalovaná uhradila pouze částku 21 491,66 Kč. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 25 058,34 Kč (47 000 Kč – 21 491,66 Kč), neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.). S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 87 % a neúspěšný v rozsahu 13 %. Po odečtení úspěchu žalobce od úspěchu žalované přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení žalobci v rozsahu 74 %. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 2 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 444 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 11 281,30 Kč a z toho žalobci přísluší 74 %. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení ve výši 8 348 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení