12 C 402/2025-42 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení 11 074 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel dne 4. 10. 2024 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které 4. 10. 2024 poskytl žalované úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala splácet smluvní úrok přirostlý za uplynulé období měsíčně ve výši 40 % p. m. z jistiny. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky žalobce, Anonymizováno, , webové stránky, , kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Žalovaná se registrovala zadáním svých osobních údajů, čímž zahájila proces zřízení uživatelského účtu. K dokončení registrace zadala verifikační SMS kód ve znění , číslo, , který mu žalobce zaslal na telefonní číslo, uvedené v registračním formuláři. Zadáním verifikačního kódu žalovaná potvrdila vůli být smlouvou vázána. Úvěruschopnost žalované posoudil žalobce lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, CRKI a BRKI a dále výplatními páskami poskytnutými žalovanou k ověření výše jejího příjmu. Žalovaná se dostala do prodlení, a proto byla v upomínce ze dne 3. 2. 2025 informována o zesplatnění úvěru ke dni 6. 2. 2025 a vyzvána k úhradě. Pro případ prodlení žalované se splácením byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý kalendářní den prodlení od 7. 2. 2025 do 8. 8. 2025, jejíž kapitalizovaná výše činí 1 274 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 274 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla žalobcem upomínána. Žalobce závěrem uvedl, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Soud ve věci nařídil jednání na den 16. 4. 2026. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobce se z jednání omluvil, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2024 ve spojení s kopií občanského průkazu soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná s předmětem poskytnutí úvěru do výše 7 000 Kč, úrok činil 40 % měsíčně a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně, s níž byla žalovaná v prodlení. Smlouva obsahuje podpis zástupce žalobce a namísto podpisu žalované je uvedeno: za úvěrovaného , Jméno žalované, .4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 4. 10. 2024 ve spojení se sdělením , právnická osoba, . ze dne 19. 1. 2026 vyplývá, že žalobce poukázal na účet žalované č. , č. účtu, částku 7 000 Kč.5. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2025 vyplývá, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěru k témuž dni a vyzval ji k úhradě dluhu do 3 dnů ode dne doručení zesplatnění.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 8. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 8. 2025 vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.7. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru až do výše 7 000 Kč, úrok ve výši 40 % p. m. a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalované je pouze uvedeno , Jméno žalované, . Totožnost žalované byla doložena kopií občanského průkazu. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména a příjmení žalované namísto podpisu smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaná takto projevila vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalované nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce neprokázal ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).8. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované na její účet částku 7 000 Kč a žalovaná na dlužnou částku doposud ničeho neuhradila, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované ve výši 7 000 Kč. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 7 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení (výrok I. rozsudku shora).9. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 63 % a neúspěšný v rozsahu 37 %. Po odečtení úspěchu žalobce od úspěchu žalované přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení žalobci v rozsahu 26 %. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 7 090 Kč a z toho žalobci přísluší 26 %. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení ve výši 1 844 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok III.).