3 C 25/2026-41 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 76 829 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 14. 8. 2024 uzavřela se žalovaným Úvěrovou smlouvu č. , číslo, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 73 999 Kč za účelem nákupu zboží u prodejce, přičemž částka odpovídající výši úvěru byla zaslána přímo na účet prodejce. Před uzavřením smlouvy přitom žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, odborní pracovníci žalobkyně v rámci zjišťování kreditního skóre žalovaného posoudili příjmy a výdaje žalovaného se zohledněním dalších podstatných ukazatelů (věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení), též nahlédli do externích úvěrových registrů. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve formě 60 měsíčních splátek ve výši 2 162 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, žalobkyni zaplatil pouze částku 18 334 Kč, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 30. 6. 2025. V souvislosti s prodlením nárokuje žalobkyně vůči žalovanému smluvní sankce ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 900 Kč. Celková pohledávka žalobkyně činí aktuálně 76 829 Kč, kromě této požaduje žalobkyně přiznat i příslušenství pohledávky v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 5. 1. 2026. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.2. Usnesením ze dne 2. 3. 2026, č. j. 3 C 25/2026 - 18, vyzval soud žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného způsobem uvedeným v žalobě (resp. že při sjednávání smlouvy o úvěru postupovala v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.).3. V rámci písemného podání ze dne 5. 3. 2026 žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu v obecné rovině podrobně odkázala na judikaturu v dané oblasti. V konkrétním případě pak žalovaný v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy uvedl, že je důchodce, dále uvedl další údaje v Matričním listu klienta, přičemž pravdivost údajů stvrdil svým podpisem. Žalobce považoval s ohledem na výši úvěru a měsíční splátky tvrzení žalovaného za dostatečná, kontrolu provedl lustrací žalovaného v externích registrech, neměl důvodné pochybnosti o pravdivosti tvrzení a splnil podmínky zákona, tedy postupoval s odbornou péčí. Nelze opomenout, že žalovaný zaplatit podle úvěrové smlouvy částku 18 334 Kč, tedy v okamžiku uzavření smlouvy byl zjevně bonitní.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. K ústnímu jednání nařízenému na den 1. 4. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou již dne 16. 3. 2026. Vzhledem k tomu bylo ve věci jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalovaného.5. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:6. Z Úvěrové smlouvy č. , číslo, ze dne 14. 8. 2024 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne a Splátkovým kalendářem č. smlouvy , číslo, je zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byl sjednán účelový spotřebitelský úvěr ve výši 73 999 Kč, který se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému za účelem nákupu zboží „Yaris“ od prodávajícího , právnická osoba, Žalovaný se naopak zavázal poskytnutý úvěr splácet ve formě 60 měsíčních splátek po 2 162 Kč počínaje měsícem září 2024. Sjednaná úroková sazba činila 24,84 %, RPSN činila 27,9 %, celková částka hrazená žalovaným pak za dobu trvání úvěrového vztahu činila 129 720 Kč. Soud měl v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou rovněž k dispozici i Úvěrové podmínky žalobkyně platné od 1. 7. 2022, které podrobně upravovaly práva a povinnosti smluvních stran (uzavření smlouvy, účel a poskytnutí úvěru, splácení úvěru a další).7. Podle listiny „Kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy č. , číslo, “ vyčíslila žalobkyně celkovou výši dluhu žalovaného ke dni 30. 6. 2025 částkou 76 699 Kč.8. Podle „Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. , hodnota, “ žalobkyně evidovala ke dni 5. 1. 2026 z titulu předmětné úvěrové smlouvy vůči žalovanému dluh v celkové výši 87 790,40 Kč.9. Z listiny „Saldokonto úvěrové smlouvy č. , číslo, ke dni 30. 6. 2025“ je soudem zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni z titulu smlouvy celkovou částku 18 334 Kč, přičemž do delšího prodlení se splácením se dostal již v případě druhé splátky úvěru.10. Podle Matričního listu klienta ze dne 14. 8. 2024 žalovaný svým podpisem potvrdil, že je důchodce s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 700 Kč, přičemž čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti žalovaného činí 16 800 Kč. Žalovaný má obývat vlastní dům /byt, je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost. Pravidelné výdaje domácnosti žalovaného na bydlení činí podle prohlášení 1 500 Kč měsíčně, ostatní pravidelné výdaje domácnosti částku 1 000 Kč měsíčně.11. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dále žalobkyně připojila nedatované Potvrzení o provedení ověření bonity klienta zpracované oddělením řízení rizik. Potvrzení shrnuje údaje uvedené žalovaným v Matričním listu, dále deklaruje provedení negativních lustrací v systémech CEE, NRKI, ISIR, SOLUS, TELCO a MVCR dne 14. 8. 2024, přičemž lustrace v NRKI bez jakéhokoli uvedeného údaje („Úvěrová zpráva“) byla soudu rovněž předložena. Žalobkyně předložila soudu výpočet „MLS“, kde kalkuluje s příjmem tvrzeným žalovaným a dále částkami životního minima žalovaného i členů jeho domácnosti a normativních nákladů na bydlení.12. Z Výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 30. 6. 2025 včetně podacího archu ze dne 1. 7. 2025 je soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení celého úvěru z důvodu jeho zesplatnění.13. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 8. 12. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 9. 12. 2025 je prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k zaplacení částky 86 444,48 Kč nejpozději do 15. 12. 2025.14. Soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne14. 8. 2024 Úvěrovou smlouvu č. , číslo, , na jejímž základě žalovanému poskytla účelový spotřebitelský úvěr ve výši 73 999 Kč za účelem nákupu zboží od prodávajícího , právnická osoba, převodem na účet prodávajícího. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve formě 60 měsíčních splátek počínaje měsícem září 2024. Sjednaná úroková sazba činila 24,84 %, RPSN činila 27,9 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně, v důsledku porušení smlouvy žalovaným žalobkyně úvěr zesplatnila, před podáním žaloby pak opakovaně neúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.15. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinno