CS · EN DE FR brzy

3 C 342/2025-24 — Okresní soud v Písku

ECLI: ECLI:CZ:OSPI:2026:3.C.342.2025.1
Datum: 2026-02-11
Předmět: zaplacení částky 10 126,80 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1724 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."]
["náhrada nákladů""odročení""smlouva o úvěru""náklady řízení"]
O co šlo: zaplacení částky 10 126,80 Kč s příslušenstvím (["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1724 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 126,80 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 14. 9. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč za účelem rozvoje podnikání žalovaného. Smlouva byla prostřednictvím webových stránek žalobkyně, kde se žalovaný zaregistroval. Ověření totožnosti žalovaného proběhlo ze strany žalobkyně kontrolou občanského průkazu žalovaného a výpisy z jeho bankovního účtu. Po zaslání žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím klientské sekce návrh smlouvy, který žalovaný akceptoval odesláním unikátního sms kódu. Smlouvu následně podepsala i žalobkyně, čímž došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Po uzavření smlouvy byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr nejpozději do 14. 10. 2024, neuhradil však doposud ničeho. Žalobkyně vůči žalovanému nárokuje zaplacení celkové částky 10 126,80 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, z dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč (odst. 4.1 smlouvy), z dlužného poplatku za volitelnou službu , název, ve výši 199 Kč (odst. 3.1 smlouvy), z dlužného poplatku za volitelnou službu , název, ve výši 35 Kč (odst. 3.1 smlouvy) a dále z kapitalizovaného smluvního úroku za období od 15. 10. 2024 do 12. 1. 2025 (prvních 90 dní prodlení) ve výši 3 142,80 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 6 984 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem odeslaným dne 1. 11. 2025.2. Usnesením ze dne 5. 1. 2026, č. j. 3 C 342/2025 - 13, vyzval soud žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, způsobem popsaným v žalobě (tedy že byl dodržen kontraktační proces popsaný v žalobě). Žalobkyně na výzvu soudu nikterak nereagovala a žalobu nedoplnila.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. K ústnímu jednání nařízenému na den 11. 2. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou již dne 16. 1. 2026. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:5. Soud měl k dispozici Smlouvu o úvěru č. , hodnota, datovanou dnem 14. 9. 2024, která pod vlastním textem obsahuje digitální podpis žalobkyně a dále pak u žalovaného text „podepsáno elektronicky v 2024-09-14T12:09:10.696Z“. Podle této žalobkyní předložené listiny se na základě smlouvy zavazuje žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč vázaný na rozvoj podnikání žalovaného. Žalovaný se naopak zavazuje se naopak zavazuje úvěr splatit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru žalovanému včetně poplatku ve výši 35 % p.m. z jistiny úvěru, poplatku za službu , název, ve výši 199 Kč a poplatku za službu , název, ve výši 35 Kč. Úrok z prodlení byl sjednána ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvých 90 dnů prodlení a následně ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.6. Podle Potvrzení o platbě vystaveného dne 27. 10. 2025 společností , právnická osoba, ., byla žalobkyní dne 14. 9. 2024 poukázána platba ve výši 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod var. symbolem , var. symbol, .7. Podle sdělení , právnická osoba, ., ze dne 6. 1. 2026 je vlastníkem a disponentem účtu č. , č. účtu, žalovaný, přičemž na účet žalovaného byla dne 14. 9. 2024 připsána platba ve výši 5 000 Kč realizovaná žalobkyní.8. Dále měl soud k dispozici žalobkyní předloženou kopii občanského průkazu žalovaného a listinu označenou jako „Posouzení úvěryschopnosti č. , hodnota, “ ze dne 19. 6. 2024, která má obsahovat deklarované údaje o příjmech a výdajích žalovaného.9. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 11. 2025 a potvrzením o podání zásilky ze dne 5. 11. 2025 je prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení částky 14 810,30 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4 000 Kč nejpozději do 3 dnů, a to v souvislosti se „spotřebitelským“ úvěrem poskytnutým žalobkyní dne 14. 9. 2024.10. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.11. Po zhodnocení veškerých provedených důkazů lze uzavřít, že žalobkyně v daném případě neunesla důkazní břemeno, neboť neprokázala tvrzení ohledně řádného dodržení jí popsaného kontraktačního procesu a tedy tvrzení ohledně uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , k němuž mělo dojít dne 14. 9. 2024. V dané souvislosti žalobkyně v žalobě uvedla, že o poskytnutí úvěru požádal žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž se nejprve zaregistroval a zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o úvěr, načež právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovanému zaslala prostřednictvím webového rozhraní návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaný akceptoval ve formě odeslání verifikačního sms kódu, přičemž následně měla smlouvu podepsat žalobkyně. Vzhledem ke zjevné nedostatečnosti žaloby v důkazní rovině vyzval soud žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy o úvěru (tedy zejména, aby prokázala provedení registrace, zaslání žádosti žalovaným, zaslání návrhu smlouvy žalobkyní a jeho akceptaci žalovaným), což však neučinila. Ústního jednání ve věci se žalobkyně nezúčastnila, nemohla tedy být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. ohledně neunesení důkazního břemene, což muselo bez dalšího vést k částečnému zamítnutí žaloby. Soud v dané chvíli nemá k dispozici dostatečné důkazy prokazující uzavření smlouvy o úvěru. Předložený stejnopis smlouvy neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným pak rozhodně nelze dovodit ani z ostatních žalobkyní předložených důkazů.12. Vzhledem k výše uvedenému nemohl žalovanému v daném případě vzniknout žádný smluvní závazek. Jelikož však žalobkyně prokázala, že žalovaný od žalobkyně obdržel bezhotovostním převodem realizovaným dne 14. 9. 2024 částku 5 000 Kč, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení právě v uvedené výši. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč podle § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle odst. 2 citovaného ustanovení obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobkyni byl současně podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán zákonný úrok z prodlení jdoucí z dlužné částky od 14. 11. 2025 do zaplacení, když je zjevné, že v návaznosti na obsah výzvy právního zástupce žalobkyně odeslané 5. 11. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení právě uvedeného dne (lhůta k vydání bezdůvodného obohacení marně uplynula dne 13. 11. 2025).13. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná ze shora prezentovaných důvodů částečně zamítnuta.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byly obě strany sporu procesně úspěšné v obdobném rozsahu, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Citovaná ustanovení

§ 1724 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.