3 C 57/2026-29 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 86 833 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 48 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 45 841 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 35 773 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 12,75 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 568, a to formou 21 měsíčních splátek po 4 469 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 25. 10. 2024. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 5 600 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 86 833 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 45 684,21 Kč a z dlužných poplatků ve výši 41 148,79 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 21. 10. 2025. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávky z uvedené smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.2. K výzvě soudu ze dne 30. 3. 2026 žalobkyně písemným podáním ze dne 31. 3. 2026 doplnila, že její právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do Zákaznické karty žalované ze dne 25. 1. 2023 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ (konkrétně z výpisu z banky a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky). V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno z informací uvedených žalovanou, že má stálý příjem financí ze státní podpory, je invalidní důchodce, žije ve vlastním bydlení, nemá žádné vyživovací povinnosti, nemá úvěr či zápůjčku u jiné společnosti. Úvěruschopnost žalované tak byla shledána dostatečnou.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a řízení se aktivně neúčastnila. K ústnímu jednání nařízenému ve věci na den 13. 5. 2026 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby řádně a včas doručeno.4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 smlouvu, na základě níž žalované poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 45 841 Kč, t. j. celkem částku 93 841 Kč, ve 21 měsíčních splátkách po 4 469 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 4 461 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 99,93 %.6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 1. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 14 294 Kč, další čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak 31 516 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije ve vlastním bydlení, je svobodná, invalidní důchodkyně a nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjem žalované byl právní předchůdkyně žalobkyně ověřen z výpisu z bankovního účtu za období 11-12/2022 a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.7. Podle Tabulky umoření zpracované dne 23. 10. 2025 zaplatila žalovaná z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, celkovou částku 5 600 Kč.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 ve spojení s Přílohou č. 1 smlouvy - výpisem části seznamu postoupených pohledávek a Potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 27. 10. 2025 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 21. 10. 2025 a podacího lístku ze dne 21. 11. 2025 žalované písemně oznámeno.9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2026 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky.10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované hotovostní úvěr v celkové výši 48 000 Kč. Při uzavření smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací poskytnutých žalovanou, které ověřila ve vztahu k příjmu žalované výpisem z bankovního účtu za období 2 kalendářních měsíců a z výměry invalidního důchodu. Žalovaná zaplatila z titulu smlouvy částku 5 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalované žalobkyni smlouvou ze dne 21. 10. 2025, žalované bylo postoupení následně písemně oznámeno. Dne 16. 1. 2026 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.11. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnost