9 C 74/2026-17 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 79 755,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 20. 5. 2025. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10 000 Kč do 27. 5. 2025. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný zaplatil žalobkyni pouze 12 000 Kč, a to ve třech splátkách po 4 000 Kč uhrazených ve dnech 12. 6. 2025, 12. 7. 2025 a 12. 8. 2025. Splátky byly započteny nejprve na úhradu smluvního úroku a poté na úhradu dlužné jistiny. Žalovaný tak žalobkyni dluží celkem částku 79 755,93 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 69 632,05 Kč a smluvní pokuty za období od 28. 5. 2025 do 22. 10. 2025 ve výši 10 123,88 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Ze smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků soud zjistil, že obsahuje text smlouvy, kterou se žalobkyně zavázala zapůjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni uvedenou částku vrátit nejpozději do 27. 5. 2025 spolu s úrokem 14 % z dlužné částky, v celkové výši 10 000 Kč. Smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu žalobkyně dne 20. 5. 2025 poskytla 65 000 Kč v hotovosti a 5 000 Kč převodem na jeho bankovní účet.4. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Žalobkyně prokázala, že se žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla celkem částku 70 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 27. 5. 2025 spolu s úrokem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však ve sjednané lhůtě peněžité prostředky ani úrok nezaplatil. Po jejím uplynutí zaplatil žalobkyni celkem 12 000 Kč, které žalobkyně započetla nejprve na dlužný úrok a ve zbývající části pak na jistinu.7. S ohledem na uvedené soud proto žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. V části týkající se nesplacené jistiny podle § 2390 o. z. a ohledně smluvní pokuty podle § 2048 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a lhůtu k plnění žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 12 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé) se sazbou po 4 300 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a zaplacený soudní poplatek 3 191 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 17 441 Kč a žalovaný je povinen je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.