39 C 256/2020-31 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobce se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 8. 2020 a doplněnou podáním ze dne 4. 11. 2020 domáhal vynesení rozsudku, kterým by žalované bylo uloženo uhradit mu 887 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou jako pojistníkem uzavřel jeho právní předchůdce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne [datum] pojistnou smlouvu Pojištění [název] [číslo]. Bylo sjednáno pojištění na dobu neurčitou. První pojistné bylo sjednáno na částku 3 344 Kč s roční splatností, do 26. 7. každého roku. Na základě dopisů ze dne 22. 4. 2014, 23. 4. 2015 a 21. 4. 2016 došlo ke změně pojistného. Pojistná smlouva zanikla k 21. 10. 2019 pro neplacení pojistného. Žalovaná nezaplatila pojistné za období od 26. 7. 2019 do 21. 10. 2019 a dluží na pojistném 887 Kč. Úrok z prodlení je požadován ode dne následujícího po zániku pojištění, tedy od 22. 10. 2019. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a následnými dílčími smlouvami, konkrétně dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2.) Žalobce předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, se zástupce žalobce (ten souhlas vyslovil již v podané žalobě) ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. 3.) Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Smlouva byla sjednána s ročním pojistným 3 344 Kč (při počátku pojištění), následně došlo ke změně části pojistného týkající se povinného pojištění odpovědnosti za škodu (dopis 22. 4. 2014, 23. 4. 2015, 21. 4. 2016), pojistné mělo být hrazeno jedenkrát ročně (pojistná smlouva, pojistka, oznámení o výši pojistného). Dále má soud za prokázané, že dluh na pojistném do zániku pojištění činil 887 Kč (oznámení o zániku pojištění ze dne 25. 10. 2019, bilance pojistné smlouvy) Před zánikem pojistné smlouvy byla žalovaná upomínána o dlužné pojistné upomínkou ze dne 5. 9. 2019 s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě neprovedení platby v dodatečné lhůtě. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem právního zástupce žalobce před podáním žaloby spolu s oznámeními o postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobce byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum], kde figuruje i pohledávka za žalovanou. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4.) Podle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla, anebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 5.) V daném případě má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 zák. č. 168/1999 Sb. a ustanovení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, na základě které vznikla žalované povinnost hradit pojistné ve stanovené výši 1x za rok, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaná porušila své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradila stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy 6.) Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za toto prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení, který je požadován za období od 22. 10. 2019 do zaplacení, a to v zákonné výši. 7.) O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 8.) O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.