39 C 258/2020-23 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 28. 5. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 24 954,43 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce na základě uzavřeného smluvního vztahu ze dne [datum] dodával žalované plyn do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Za realizovaný odběr plynu žalovaná nezaplatila částku 24 554,43 Kč, která jí byla vyúčtována vyúčtováním č [číslo], se splatností 7. 8. 2019 (spotřeba za období od 26. 9. 2018 do 17. 7. 2019 ponížena o 11 580 Kč zaplacených záloh, navýšena o smluvní pokutu 300 Kč za prodlení s placením záloh). Částku 100 Kč požaduje žalobce z titulu vyúčtované smluvní pokuty ze dne 21. 8. 2019 (sankce za nezaplacení vyúčtování č [číslo]) Dne 24. 9. 2019 žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše uznala, zavázala se jej zaplatit v 6 splátkách, dohodu však nesplnila. Za sepis dohody je pak požadována v souladu se Sazebníkem poplatků částka 300 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2.) Žalobce předložil při podání žaloby dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí ve věci podle § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda účastníci souhlasí se shora uvedením postupem vydání rozhodnutí bez nařízení jednání, žalobce prostřednictvím svého právního zástupce souhlasil již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. a souhlas předpokládal. 3.) Na základě provedeného dokazování má soud v tomto sporu za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo]. Platby měly být prováděny po vyúčtování se započtením měsíčních záloh, ty byly sjednány na 2 200 Kč měsíčně (smlouva, oznámení o výši záloh). Dne 18. 7. 2019 došlo k odpojení dodávky plynu pro neplacení záloh (oznámení o přerušení dodávky ze dne 27. 3. 2019 včetně vyúčtování smluvních pokut, oznámení o přerušení dodávky ze dne 7. 6. 2019 včetně vyúčtování smluvních pokut, odstoupení od smlouvy ze dne 18. 7. 2019). Za období 26. 9. 2019 do 17. 7. 2019 byla vyúčtována spotřeba žalované fakturou na částku 24 554,43 Kč se splatností 7. 8. 2019 (již započteny zálohy 11 580 Kč), z této částky nebylo uhrazeno ničeho (faktura [variabilní symbol]). Smluvní pokuta 100 Kč byla vyúčtována v rámci upomínky ze dne 21. 8. 2019. Dne 24. 9. 2020 uzavřeli účastníci dohodu o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, kdy žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh 25 479,39 Kč (přičten kapitalizovaný úrok z prodlení 524,96 Kč, zavázala se jej zaplatit v 6 měsíčních splátkách po 4 242,36 Kč počínaje 25. 10. 2019 (dohoda). Žalovaná, protože nezaplatila ani jednu splátku, byla k zaplacení vyzvána žalobcem dne 7. 1. 2020 před podáním žaloby (upomínka, kopie podacího archu). Oprávněnost účtování smluvní pokuty byla doložena Obchodními podmínkami žalobce. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4.) Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dovodil, že žalobce uzavřel se žalovanou kupní smlouvu na dodávku plynu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] podle § 2079 a následujících občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy. Uvedenou smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalované plyn do odběrného místa a žalované vznikla povinnost zaplatit za něj dohodnutou cenu. Žalovaná žalobci nezaplatila za dodávku plynu a stálé platby od 26. 9. 2018 do 17. 7. 2019 celkem částku 24 554,43 Kč a 100 Kč smluvní pokutu, dále pak náklady spojené se sepisem dohody o uznání dluhu. Dlužnou částku žalovaná uznala ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, čímž nastala vyvratitelná domněnka existence uvedeného dluhu ke dni 24. 9. 2020, proti níž žalovaná žádné výhrady nevznesla. Soud tedy uplatněnému nároku vyhověl. 5.) Protože žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. účinného od 1. 1. 2014. Žalobce požadoval úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. i v této části bylo návrhu vyhověno. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která ve věci úspěch neměla. Žalované tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 967 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 999 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za 2 úkony právní služby advokáta po 300 Kč, 2 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b) tohoto předpisu. 7.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.